Ze šelestu se stává civilizační nemoc

Autor: , vydáno 07/03/10 v 11:32

Ze šelestu se stává civilizační nemoc

Na jednom z pravidelných setkání lidí s tinnitem, kteří se scházejí každé dva měsíce, aby si popovídali o tom, jak se s tímto nepříjemným onemocněním vyrovnávají a jaké způsoby léčby zkoušejí, se objevila také ORL specialistka MUDr. Maja Stříteská. Paní doktorka velmi ochotně zodpověděla dotazy přítomných šelestářů a později i ty moje.

Paní doktorko, jak jste nás vůbec našla a co vás vedlo k tomu, přijít se za námi do klubu šelestářů podívat?
Mám v ambulanci mnoho pacientů, kteří mají se šelestem zkušenost. Medicína v dnešní době umí dobře pomoci lidem, u kterých se najde anatomický podklad pro šelest, tedy anatomická změna, která šelest způsobila. Pokud tomu ale tak není, pacient je z ORL hlediska v „normě“, a i přesto šelestem trpí, potom je situace složitější. Naše dnešní znalosti nám zatím dostatečně neumožňují kauzální léčbu problému. Pak spolu s psychoterapií můžeme pacientům nabídnout jen podpůrnou či pomocnou léčbu jako je TRT (terapie TRT – tinnitus retraining therapy), rTMS (repetitivní transkraniální magnetický stimulace), terapie laserem, pobyt v hyperbarické komoře atd. Já sama v ambulanci tyto další možnosti léčby nemám, a proto jsem chtěla kontakty na střediska, kde jsou pacienti spokojeni, chtěla jsem slyšet jejich zpětnou vazbu, co jim pomohlo, či nikoliv. A na to je nejlepší zajet přímo mezi pacienty, do jejich klubu, jako je ten váš.

Kolik šelestářů máte v péči a jaké jsou jejich nejčastější potíže, s nimiž přicházejí?
Tak řádově asi desítky lidí z našeho okresu. V poslední době přijíždějí i z jiných okresů, nebo se domlouváme telefonicky či prostřednictvím mailů. V posledních letech počet šelestářů bohužel narůstá, a to i v nižších věkových skupinách. Ze šelestu se stává ta trochu další civilizační nemoc.

Co všechno by si lidé měli „nechat vyšetřit“, když jim začne tinnitus? Jakou léčbu tinnitu doporučujete vy?
Každý ORL lékař udělá vždy zevrubnou diagnostiku pacienta se šelestem. Vše se odvíjí od toho, zda měl vznik šelestu na něco vazbu (koncert, vypětí, infekce, úraz atd.), zda došlo zároveň k poškození sluchu či nikoliv, zda je jednostranný či oboustranný atd. Udělá se podrobné vyšetření uší, sluchu a poté eventuálně zobrazovací metody. Co se léčby týče, ta se opět odvíjí od toho, zda je šelest centrální (změny v CNS, šelest v „hlavě“) nebo periferní (změny v zevním uchu, středouší či hlemýždi, šelest většinou jednostranný). Pokud není možnost příčinné léčby šelestu, zaměřuji se na prožitek pacienta, na změnu kvality života se šelestem, léčbu psychiky, doporučím možné podpůrné léky a pomocnou léčbu.

Tinnitus je nesmírně psychicky náročný zdravotní problém. Lidé mohou trpět poruchami spánku, úzkostmi, depresemi, může se snižovat jejich pracovní aktivita, tinnitus neblaze ovlivňuje i jejich osobní vztahy. Co mají pacienty v takových případech dělat? Jak mají pečovat o svoji dušičku, aby je nebolela? Může jim pomoci ORL lékař, nebo se musí obrátit na specialistu, například psychologa či psychiatra?
Může samozřejmě pomoci už i ORL lékař, může i poslat za psychiatrem. Je to v podstatě i jedna z nejdůležitějších částí léčby šelestu. U nového tinnitáře se jedná hlavně o to, aby se psychicky nehroutil, aby se jeho život nezačal točit dokola jen ve víru šelestu a deprese. Je důležité hledět především na kvalitu života šelestáře, nejen a šelest jako samostatnou jednotku. I s tím se někdy ještě bohužel setkávám. Pacient je velmi dobře vyšetřen, zjistí se, že mu v podstatě dnešní úroveň medicíny není moc schopna pomoci a podá se mu to formou „zvykněte si, jiní si taky zvykli“. Pacient se pak lehce propadne do doopravdy těžké deprese a o to víc se mu šelest zhorší. Zaměřením se na šelest totiž dochází jen k jeho stále většímu vštěpování v mozkových centrech. Pacienti, především ti noví, kteří mají ještě velkou šanci se šelestu zbavit či si ho zmírnit, by se neměli bát užívat léky, které alespoň dočasně pomůžou žít normální život, bez soustředění se na jediný problém a tím je šelest. Naštěstí už většina ORL lékařů předepisuje ihned, pokud pacient psychicky hůře šelest zvládá a souhlasí, antidepresiva. Nemluvím o benzodiazepinových anxiolytikách typu Neurol, Xanax, Lexaurin, které se smí užívat jen dočasně „na startu“, tedy po dobu cca 2 měsíců, ale o antidepresivech-thymolepticích (i ORL lékař může předepsat např. Setralin, Paroxetin, Citalopram). Je s tím spojena i léčba poruchy spánku, která je buď v anamnéze před vznikem šelestu, nebo samozřejmě se šelestem teprve vzniká.

Paní doktorko, je známo, že některé léky patří mezi tinnitogení látky, to znamená, že mohou způsobovat tinnitus, nebo ho zhoršit. Které to jsou? Patří mezi ně například léky na spaní z kategorie pychofarmak, které přitom mnohdy šelestáři i několik let užívají, aby vůbec usnuli. Je to začarovaný kruh, jak z něj ven?
Léky „na spaní“ samy často bohužel šelest mohou způsobit. I nespavost sama o sobě. Nespavost je někdy už prvním projevem dlouhodobého stresu, skryté deprese. Pacienti s chronickou nespavostí či poruchou spánkového rytmu jsou dobrou návnadou pro šelest. Měli by se proto zavčasu léčit. Ne nadužíváním léků typu hypnotik (Stilnox, Hypnogen) či anxiolytik (Neurol, Lexaurin, Xanax atd.), ale účelnou a účinnou léčbou u psychiatra či přímo na klinikách, kde se poruchám spánku věnují. Nejčastěji se v této souvislosti zkouší právě antidepresiva, zklidňující bylinky a čaje, úprava režimu, psychoterapie, autogenní trénink.

Patří mezi psychofarmaka také antidepresiva?
Ano, patří. Jsou to psychofarmaka s jiným mechanismem účinku a „dopadem“ na mozková centra než u benzodiazepinových anxiolytik či hypnotik. Já jsem si pro pacienty oblíbila AD SSRI (inhibují zpětné vychytávání serotoninu do presynaptického zakončení synaptické štěrbiny).

Ten konec zní děsivě. Serotonin, to je ta látka, která pacientům s depresemi chybí v mozku a které se jim tam musí nějakým šetrným způsobem postupně dodat, ne?
Opravdu, serotonin tam chybí a takto ho tam zůstane víc pro přenos vzruchů na určitých nervových zakončeních.

Jak mohou při tinnitu pomoci homeopatika? Jedna čtenářka mi napsala, že našla v knize o homeopatii informaci, že na tinnitus pomáhají například Nux vomica, Cocculus, Arnica? Máte s tím nějakou zkušenost?
Bohužel nemám. Ale před dobrými homeopaty se můžeme jen klanět (tedy pokud se nesnaží pacientovi zrušit celou jeho léčbu indikovanou zkušeným lékařem). Věřím tomu, že homeopatie umí v mnoha případech lidem pomoci, ale také má své hranice stejně jako medicína, jinak by byli zdraví jen pacienti homeopatických léčitelů.

Jak se díváte na léčbu tinnitu pomocí nízkofrekvenčního laseru? Některým pacientům to údajně přináší úlevu.
Ano, většinou během léčby. Možná to má i svou psychologickou roli, že se s pacientem alespoň něco děje. Ale někdo doopravdy může pocítit úlevu, snížení intenzity apod. Stejně jako u TRT apod.

Paní doktorko, těšíme se na další setkání s Vámi – dne 12. listopadu 2009 ve VFN v Praze.

Jedna odpověď na “Ze šelestu se stává civilizační nemoc”

  1. gitka

    Čec 11th, 2015

    Dobry den

    Mam uz asi dva mesiace tinitus v obydvoch usiach zatial ma liecia infuziov na krcnu chrbticu ale ziadna ulava. pocula som o magnetoterapii a o ludia ktori predvaju tieto pristroje tak tvrdia ze tinitus ustupuje ale chcu za to nemale peniaze. rozmyslam ci si to mam kupit, co si o tom mzslite.

Komentujte