Vždy se snažíme respektovat přání rodičů

Autor: , vydáno 03/10/12 v 16:10

Vždy se snažíme respektovat přání rodičů

Rozhovor s Mgr. et Mgr. Václavem Chmelířem, ředitelem Střední školy, základní školy, mateřské školy a speciálně pedagogického centra pro sluchově postižené Holečkova v Praze 5

Pane řediteli, působíte na smíchovské škole v Holečkově ulici již řadu let. Jaké je složení dětí ve třídách s ohledem na poměr neslyšících a nedoslýchavých žáků, případně dětí s kombinovanými vadami?

Ve škole v Holečkově ulici pracuji již od roku 1990, tedy 22 let. Složení žáků ve třídách se v průběhu doby významně měnilo v závislosti na změnách v legislativě a také z důvodu zlepšování lékařské péče o děti se sluchovou vadou. Když jsem do školy nastoupil, byla v Holečkově ulici pouze mateřská a základní škola. Prakticky všechny žáky školy bylo v té době možno označit za žáky neslyšící. To souviselo i se systémem rozdělování sluchově postižených žáků do tří pražských škol (Ječná ulice  – nedoslýchaví, Radlice – zbytky sluchu a Holečkova – neslyšící). Legislativa se však změnila a v současné době přijímáme stejně jako ostatní školy pro sluchově postižené děti, žáky a studenty se všemi typy i stupni sluchové vady. S tím také souvisí volba komunikačního systému, který při výuce používáme. Vždy se snažíme respektovat přání rodičů a využívat všechny komunikační možnosti, které dítě má. Pokud si rodiče pro vzdělávání svého dítěte zvolí naše zařízení, nejdříve se s nimi snažíme domluvit ohledně perspektiv dítěte, volby komunikačního systému a kompenzace sluchové vady. Čím dříve k nám rodiče s dítětem přijdou, tím lepší má dítě vzdělávací perspektivu i perspektivu dalšího uplatnění. Pokud je sluchová vada dítěte úspěšně kompenzována sluchadlem, nebo kochleárním implantátem v období před rozvojem řeči, podobá se při vhodné péči komunikační i kognitivní rozvoj dítěte rozvoji dítěte slyšícího. V současné době má většina žáků v mateřské škole a na prvním stupni základní školy sluchovou vadu kompenzovánu tak, že je pro ně vhodnější orální komunikace. V těchto třídách má nezastupitelnou úlohu slyšící učitel, který upravuje artikulaci žáků a je jim mluvním vzorem.

Komunikujete s dětmi také ve znakovém jazyce? 

Komunikaci s využitím znakového jazyka preferujeme hlavně u nejmenších dětí (kde je pro tyto děti komunikace znakovým jazykem jednodušší a umožňuje jim rychlejší rozvoj slovní zásoby) a u dětí, kde sluchovou vadu není možné odpovídajícím způsobem kompenzovat. Pro rozvoj komunikačních kompetencí v oblasti českého znakového jazyka máme ve škole asistenty učitele, kteří s dětmi českým znakovým jazykem komunikují a pomáhají jim jejich komunikační kompetence rozšiřovat a zkvalitňovat. Protože jsme školou pro sluchově postižené, a protože někteří sluchově postižení preferují komunikaci znakovým jazykem, je samozřejmé, že všichni naši učitelé museli projít vysokoškolským studiem českého znakového jazyka, které bylo na Pedagogické fakultě UK Praha. Mimo to pro oživení a aktualizaci znalostí v oblasti komunikace znakovým jazykem organizujeme ve škole každoročně pro pedagogické pracovníky kurzy znakového jazyka. Kurzy znakového jazyka organizujeme samozřejmě také pro slyšící rodiče našich žáků.

Ve škole využíváme systém bilingválního vzdělávání. Snažíme se o maximálně vyváženou prezentaci obou rovnocenných komunikačních systémů (českého jazyka a českého znakového jazyka). I z hlediska předmětů speciálně pedagogické péče máme ve školním učebním plánu zařazenu jak výuku českého znakového jazyka, znakované češtiny a prstové abecedy v hodinách předmětu jazyk a jazyková komunikace, tak i rozvoj orálních komunikačních kompetencí v hodinách logopedické péče.

Jaký vzdělávací přístup volíte u žáků s kombinovanými vadami? Kolik jich je?

Pro žáky s kombinovanou vadou jsou ve třídách ve spolupráci se speciálně pedagogickým centrem vytvářeny individuální vzdělávací plány, ve kterých je vada zohledněna. Prakticky mohu říct, že v každé třídě naší školy je nejméně jeden žák s kombinovanou vadou. V letošním školním roce jsme dokonce museli pro žáky s kombinací vady sluchu s vadou mentální otevřít třídu základní školy praktické, ve které jsou vzdělávací obsahy předmětů a vzdělávací metody upraveny pro potřeby těchto žáků.

Jaká je situace na druhém stupni základní školy a na střední škole?

Na druhém stupni základní školy byla sluchová vada u většiny žáků kompenzována odpovídajícím způsobem až ve vyšším věku žáků, a tak bohužel nedošlo k odpovídajícímu rozvoji komunikačních kompetencí v oblasti mluvené řeči. Zde tedy učitelé využívají komunikace českým znakovým jazykem a komunikace znakovanou češtinou v daleko větší míře než na 1. stupni naší základní školy.

Ve střední škole jsou absolventi prakticky všech škol pro sluchově postižené z celé České republiky, ale také absolventi běžných základních škol, kteří mají sluchovou vadu a po přechodu ze základní školy na střední školu nebyli na této nové škole úspěšní. Pro komunikaci s nimi musíme využívat orální řeč doplněnou znakovanou češtinou. Při výuce nemůžeme použít pouze český znakový jazyk, protože přibližně polovina žáků střední školy komunikuje orálně a český znakový jazyk neovládá (osvojí si ho částečně až v průběhu studia při kontaktu se spolužáky a s kamarády). Cílem vzdělávání studentů na střední  škole je příprava k výkonu povolání. Drtivá většina absolventů nastupuje po škole do pracovního poměru mezi slyšící. K tomu se studenty na střední škole snažíme vést a připravit. Požadujeme, aby se žáci naučili komunikovat česky. Pokud nejsou schopni z hlediska své vady komunikovat orálně, snažíme se je naučit komunikovat alespoň písemně, aby ve většinové slyšící společnosti obstáli.

Máte ve škole také slyšící žáky?

Slyšící žáky ve škole pro sluchově postižené v souladu s platnou vyhláškou o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami nemáme.

Kolik učitelů na škole ovládá znakový jazyk a používá ho při výuce?

Znakový jazyk musí na naší škole ovládat všichni učitelé. Většina učitelů má v oblasti znakového jazyka i odpovídající vysokoškolské vzdělání. Úroveň jazykových kompetencí učitelů v oblasti znakového jazyka je však různá – od tlumočníků znakového jazyka přes jeho uživatele až k začátečníkům, kteří na naši školu nově nastoupili.

Jaká je Vaše kompetence ve znakovém jazyce? Myslíte si, že by ředitel školy pro neslyšící měl umět znakový jazyk?

Své znalosti znakového jazyka bych hodnotil jako uživatelské. Znakovým jazykem se dokáži domluvit, tlumočníkem však nejsem. Absolvoval jsem jak běžné denní pětileté vysokoškolské studium speciální pedagogiky zaměřené na logopedii a surdopedii, tak i dálkové tříleté vysokoškolské studium znakového jazyka. Myslím, že českým znakovým jazykem komunikuji na podobné úrovni, jako neslyšící komunikují českým jazykem. Vím, že to není ideální, ale komunikační kompetence v českém znakovém jazyce jsou pouze jednou z kompetencí, které k výkonu své profese potřebuji. Domnívám se, že každý člověk by měl být schopen domluvit se s lidmi, se kterými pracuje. Pokud pracuje s uživateli znakového jazyka, měl by tedy být schopen domluvit se s nimi.

Budete ve své nové funkci usilovat o nějaké zásadní změny ve výuce, nebo dokonce v celkové koncepci školy?

Systém vzdělávání na naší škole se v závislosti na změnách podmínek vzdělávání (složení žáků, školní vzdělávací programy, kompenzace vady), legislativy (tlak na integraci, zákaz doplňování tříd slyšícími žáky…) a požadavků společnosti (státní maturity, nabídka pracovního uplatnění…) průběžně mění. Vždy se snažíme vycházet vstříc oprávněným zájmům rodičů a žáků a žáky připravit dobře pro život. Podle toho se také budu snažit měnit koncepci školy a upravovat výuku jednotlivých předmětů.

Autor: Lucie Křesťanová, foto: archiv školy

 

 

Komentujte