o nás předplatné kde si koupit kontakt archiv služby pro vás dopisy tinnitus nabídka knih Ohlasy na ST Redakční uzávěrky |
Tinnitus Setkání Klubu šelestářů v roce 2006 budou v těchto termínech: 9. února, 13. dubna, 8. června, 14. září a 9. listopadu. Setkání probíhají vždy od 16 hodin v Praze. Scházíme se v posluchárně ORL (biochemie) v budově N Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 2, ulice U Nemocnice 2 (blízko stanice metra B Karlovo náměstí). Přijďte mezi nás. Dozvíte se něco nového a vyměníte si zkušenosti s podobně postiženými lIdmi. Zjistíte, že se s tinnitem nepotýkáte sami. Těšíme se na setkání se známými tvářemi i nováčky. Diagnóza Morbus Menière Menièrova choroba  K typickým příznakům diagnózy Morbus Menière patří záchvaty závratě, hučení v uších, někdy nevolnost až zvracení a zhoršování sluchu.
Menièrova choroba je pojmenována po francouzském lékaři se jménem Prosper Menière (1799-1862), který jako první již v roce 1861 uvedl ve francouzském lékařském časopise příznaky onemocnění vnitřního ucha. Nepříjemný záchvat, po kterém mohou zůstat následky v podobě ušních šelestů nebo zhoršení sluchu, popsal takto: „Statný mladý muž je náhle zachvácen závratěmi, nevolností a zvracením; jeho síly ochabnou nevyslovitelným strachem; jeho obličej, bledý a politý potem dává tušit brzké mdloby. Na zádech ležící, nemůže pohnout očima, aniž by neviděl rojící se předměty v místnosti, i ten nejmenší pohyb proniknuvší do jeho hlavy znásobuje závrať a nevolnost; nutkání ke zvracení se opět dostaví, jakmile se nemocný pokusí změnit svou polohu.“ Onemocnění vnitřního ucha se projevuje akutními záchvaty závratě (silné a nepříjemné točení hlavy), které jsou spojeny s nedoslýchavostí a ušními šelesty. Mnoho pacientů trpí během záchvatu i nevolností až nucením ke zvracení a mají pocit tlaku v uchu. Délka i síla záchvatu se projevují velmi odlišně; mohou trvat pár minut i několik hodin. Po záchvatu jsou postižení sice vyčerpaní, ale jejich potíže většinou zcela vymizí. V lepším případě má Morbus Menière lehký průběh. V opačných případech může vést až k nedoslýchavosti a onemocnění tinnitem. Postižení těžce snáší především závratě a strach ze záchvatů. To může vést k dalším zdravotním problémům jako jsou např. deprese nebo psychicky podmíněné závratě. Tato následná onemocnění se však dají úspěšně léčit. U pacientů s Menièrovou chorobou jsou uši pravidelně pod tlakem, protože lymfatická tekutina (endolymfy) se nahromadí ve vnitřním uchu, jehož ucpání způsobuje poruchy a výpadky rovnovážného i sluchového ústrojí. Příčiny zmnožení tekutiny nejsou dosud jednoznačně objasněny, přestože byla nemoc poprvé popsána před 140 lety. Odborníci se domnívají, že by mohly souviset s hormony a látkovou výměnou. K onemocnění zřejmě přispívá i stres, poruchy krevního oběhu a psychické faktory. 
Je důležité si uvědomit, že zdaleka ne každé závratě doprovázené dalšími příznaky signalizují Menièrovu chorobu. Závratě mohou mít mnoho příčin. Proto je vždy nutná návštěva lékaře na ORL, aby vyloučil nebo potvrdil diagnózu. Pokud se na ORL nezjistí příčina, mohou být problémy psychogenního rázu. Potom byste měli podstoupit psychosomatické vyšetření. Určité podněty v okolí (konfliktní situace, nepříjemný tinnitus…) a hlavně strach ze závratí mohou totiž závratě vyvolat. Psychicky podmíněné závratě se mohou objevit i u lidí s Menièrovou chorobou. Odborná léčba poskytuje dobré vyhlídky na jejich vymizení.
Jak má vypadat první pomoc při záchvatu? Lehněte si, nenechte sebou manipulovat. Vezměte si léky proti závratím a nevolnosti. Tyto léky byste měli mít stále u sebe. Buďte v klidu. Osvědčuje se i neslaná dieta a trvalé užívání Betasercu. Jestliže jste venku, nebojte se zbytečně. Myslete na to, že je vždy možné najít klidné místo. Při dlouhotrvajících a opakujících se závratích bývá většinou nasazena terapie medikamenty (léky). Pokud léky nezaberou, lze v některých případech přistoupit k operaci (sakotomie, neurektomie), která může odstranit závratě. Přes intenzivní výzkumy ještě nebyl objeven postup, který by vedl k úplnému vyléčení. Současné léčebné postupy se zaměřují na odstranění nepříjemných závratí a zbavení strachu z nich. Významnou úlohu v léčbě má i psychoterapie. Menièrova choroba může snížit životní kvalitu pacienta. Ve srovnání s tumory a dalšími zhoubnými nemocemi jde však o naprosto nezhoubné onemocnění, které zdaleka neohrožuje život a dá se s ním žít. Důležité je vyhýbat se stresu. Při plánování denního programu nezapomeňte na přestávky, obzvlášť při počínající únavě. Dodržujte denní rituály. Dopřejte si co nejčastěji něco, co vám přináší potěšení a radujte se z maličkostí. Morbus Menière postihl i známé osobnosti z naší historie jako Vincenta van Gogha, Martina Luthera, Jonathana Swifta nebo Julia Caesara. Vybrala a přeložila: Kristina Kratochvílová
Zdroj: Internet a Tinnitus-Forum Zkušenosti s tinnitem V německém časopisu Tinnitus-Forum byly letos na jaře zveřejněny výsledky dotazníku pro šelestáře. V mnoha dotaznících byly uvedeny i osobní zkušenosti s tinnitem, z nichž některé přetiskujeme. Jde o individuální pozorování, protože každý člověk snáší tinnitus jinak. Podstatnou podporu při překonávání příznaků tinnitu představuje výměna zkušeností. Jaké zkušenosti máte s tinnitem vy? Napište nám. Kdy se šelesty zmírní: Po tělesné námaze: - Šelesty jsou menší po sportovní činnosti jako běh na lyžích, odhazování sněhu lopatou, cyklistika, horská turistika. Při změně počasí: - Šelesty ustupují při vysokém atmosférickém tlaku a velké radosti, když například přijdou na návštěvu vnoučata. - Při nízkém atmosférickém tlaku je tinnitus horší než při vysokém. - Při krásném počasí je zatížení šelesty menší, při příchodu studené fronty a špatného počasí jsou šelesty silnější. Po rozptýlení: - Při velké koncentraci na práci šelesty ustupují. - Když přijdu na jiné myšlenky, je tinnitus pryč. Nošením sluchadel: - Používáním sluchadel celý den šelesty téměř vymizí. - Tinnitus je velmi dobře maskován zvukovodovým sluchadlem. - Léta jsem občas nosil dvě sluchadla - s malým úspěchem. Teď nějakou dobu používám na obě uši přehlušovaš (masker), příjemně překryje tinnitus. - Používáním dvě digitální sluchadla můj tinnitus ustoupil silně do pozadí. Fyzioterapií: - Po manuální terapii. - Po uvedení krční páteře, ale i hrudních obratlů do správné polohy. Jinými každodenními zvuky - Šustění novin, holení, fén, elektrický zubní kartáček přerušují tinnitus. Pauzy při tinnitu: - Momentálně jsem každé tři dny téměř bez tinnitu! - Několik dnů je můj tinnitus potichu, pak zase 1-2 dny nahlas. Kdy se šelesty zhoršují: Stravou: - Šelesty vnímám hlasitěji asi 24 hodin poté, co jsem měl jídlo ochucené kořenícími přípravky s obsahem glutamatu. - Tinnitus se zesiluje konzumací alkoholu, ustupuje při úplné abstinenci. - Zhoršení nastává po konzumaci kávy, vitaminu C, ostrého koření atd. Počasím: - Tinnitus nabývá na hlasitosti při změně atmosférického tlaku. Po spánku a odpočinku -Obzvlášť silné jsou šelesty po probuzení - i po krátkém spánku. - Ušní šelesty se v některých dnech zcela liší. Je zvláštní, že se objeví vždy, když ležím, například po poledním spánku. - Při klidu a uvolnění – velmi nepříjemný tinnitus. - Šelesty jsou hlasitější, když jsem unavený a při přerušení spánku. Po rozčilení: - Při duševním napětí jsou zvuky klepání a bušení značně hlasité. - Rozčilení, nutné, ale i zbytečné diskuse, hněv, mnoho osob pohromadě, to všechno zesiluje hlasitost mého tinnitu. - Zabývám-li se usilovně tématem, je tón okamžitě hlasitější. Telefonováním: - Dlouhé telefonování tinnitus zřetelně zesiluje. - Tinnitus zesiluje telefonování bezdrátovými telefony. - Elektromagnetické záření vydávané například mobilním telefonem, počítačem, televizorem má negativní vliv na tinnitus. Hlukem: - Zesílí k nesnesení, když se v mém okolí vyskytnou více než dva zdroje hluku. Vztahy k rodině, přátelům a kolegům jsou dost narušeny. - Po práci v hlučném prostředí bez ušních chráničů je tinnitus velmi hlasitý a obtěžující. Jiné důvody: - Šelesty jsou silnější při nachlazení, studeném větru, po silné kávě. Tak jsem to dokázal! Aneb jak jsme se vyrovnali s tinnitem. - Zatížení šelestem bylo v prvním roce extrémně vysoké, teď už ne. Pomohlo mi, když jsem si díky DTL (Německá tinnitová liga – organizace sdružující lidi s tinnitem) uvědomil, že jsem lehký případ. - Čtu časopis Tinnitus-Forum a jsem klidnější. - Můj tinnitus byl ignorován. Díky doporučení DTL jsem uspěl u pátého ušního lékaře, který mi předepsal kombinované sluchadlo s maskerem tinnitu. - Dostat můj život zpět do rovnováhy mi pomohlo setkávání s podobně postiženými lidmi. - Čas hojí všechny rány. Tinnitus byl pro mě dlouho nesnesitelný, teprve tři roky po odchodu do důchodu jsem ho začal akceptovat. - Šelesty neustupují, ale už mě tolik neobtěžují, vnímám je asi jako okolní zvuky. Staly se mou součástí. - Rok jsem zažíval peklo, ale nikdy jsem to nevzdal. Vyplatilo se mi to. - Vyplnil-li bych tento dotazník na začátku potíží s tinnitem, byly by odpovědi úplně jiné. S lety si na to člověk zvykne. - Na začátku muka, nyní už hodně, hodně lepší! - S tinnitem se dá žít, i když si to na začátku nedokážete představit. - Moje potíže jsou po osmi letech snesitelnější, i díky té skutečnosti, že v důchodu si můžu čas určovat podle sebe. - Hyperakuze mi znepříjemňuje život mnohem víc než tinnitus, na který jsem si už zvykl. - Chodím na psychoterapii. Už nepotřebuji žádné prášky a se svými společníky tinnitem a nedoslýchavostí vycházím poměrně dobře. - Před dvěma lety jsem začal hrát na akordeon. Je to ta nejlepší terapie! - Snažím se žít naplno: čtu, maluji, věnuji se ručním pracem, chodím na vycházky se psem, hodně se pohybuji na čerstvém vzduchu a tinnitus ignoruji. - Došel jsem k názoru, že tinnitus je druh „blízkého slyšení“ srovnatelného s „krátkozrakostí“. Pomohla mi cvičení na vnímání tinnitu jakoby v dálce. - Od té doby, co jsem si uvědomil, že život je hlučný a ticho je jen po smrti, snáším svůj tinnitus lépe. Co se doporučuje a nedoporučuje při tinnitu. Nejde o žádné novinky, zde uvedené zásady jsou známy už dlouho. Neškodí si je čas od času zopakovat. Při tinnitu ANO: zaměstnávat svou mysl zaměstnávat své uši zůstat aktivní učit se uvolnit dbát o sebe omezovat stres usilovat o pozitivní postoje navázat kontakt s lidmi se stejnými problémy (setkání šelestářů) naučit se uvolňovacím technikám mluvit o tinnitu získat zpět sebekontrolu Při tinnitu NE: stále se zabývat tinnitem negativně ho posuzovat stáhnout se do ústraní vést si deníček o tinnitu nosit ušní špunty být příliš ve spěchu zkoumat tinnitus, srovnávat ho S využitím časopisu Tinnitus-Forum připravila Kristina Kratochvílová
Tinnitus se nesmí podceňovat Termín tinnitus je odvozen z latinského slova tinnere, které znamená zvonění, cinkání nebo šelest. Tinnitus je možné definovat jako zvonění v uších, které není vyvoláno vnější příčinou. Na univerzitní poliklinice ve finském Oulu byl v roce 1998 proveden výzkum, podle kterého žije ve Finsku 740 tisíc nedoslýchavých lidí. Odhaduje se, že asi 80 procent z nich trpí tinnitem určitého stupně. Další skupinou jsou lidé, u kterých tinnitus vznikl v důsledku onemocnění, úrazu ucha, nebo například následkem poruchy krevního oběhu, svalového napětí v oblasti zátylku a ramen anebo následkem nesprávného kousání. Teprve v posledních letech se o tinnitu začalo otevřeně hovořit. Lidé trpící tinnitem začali zakládat podpůrné skupiny v zemích na celém světě. Potřeba podpůrných skupin bude obrovská tak dlouho, dokud klinická medicína nebude schopna tinnitus spolehlivě napravit. Finský spolek pro tinnitus vznikl v roce 1995 a je součástí Svazu pro péči o sluch. Spolek nabízí svým členům informace o tinnitu, vydává časopis, pořádá kurzy, na kterých si lidé trpící tinnitem mohou vyměnit zkušenosti, získat informace o léčbě a vyzkoušet si různé způsoby rehabilitace. Stupně závažnosti tinnitu Tinnitus lze rozčlenit do tří tříd podle závažnosti postižení. Nejvíce lidí trpí tinnitem 1. stupně, to je lehká forma tohoto postižení, se kterou v běžném životě mohou bez větších problémů žít. U většiny osob s tinnitem 2. stupně se projevují problémy s usínáním. Osoby s tinnitem 3. stupně jsou ti lidé, kterým tinnitus způsobuje každodenně neustálé problémy. Tinnitus se dostal hluboce do jejich podvědomí a způsobuje problémy soustředění a těžké poruchy spánku. Z toho vyplývají potíže v pracovním a společenském životě. Těchto lidí jsou ve Finsku asi 1,5-2 procenta z populace. Tinnitus způsobuje všelijaké zvukové vjemy. Se šuměním se člověk sžije lépe než například se zvukem připomínajícím cvrkot cvrčka. V případě tinnitu nejzávažnějšího 3. stupně se objevují zvuky, které jsou velmi rušivé a v nejhorším případě mohou člověka psychicky zničit. Lékaři hovoří o tinnitu jako o příznaku, ale tento příznak může být v některých případech mnohem horší než samotná nemoc. Na základě zvukových vjemů, které postižení tinnitem popisují, lze hrubě shrnout jeho příčiny. Vysoké skřípavé nebo zvonivé zvuky jsou zapříčiněny hlukem, svalovým napětím nebo špatným kousáním. Nízké zvuky, jako bouchání nebo šumění/ hučení a cvrkotu podobné zvuky jsou způsobeny, téměř bez výjimky, problémy s krevním oběhem. Tinnitus, který se objeví po zranění, následkem dopravní nehody, anebo násilí není možné v současné době vyléčit. Zvuky jsou v těchto případech stále stejně silné, jejich intenzita se nemění. Ale například tinnitus, který je způsobený krevním oběhem nebo svalovým napětí, lze alespoň částečně napravit. Co tinnitus způsobuje Příčiny tinnitu lze orientačně rozdělit do dvou částí: hluk, dopravní nehody, násilí - údery a kopance do hlavy, náhlé ohluchnutí, Méniérova choroba - porucha tlaku v orgánu rovnováhy, akustikusneurinom (nádor na zvukovém nervu). Tinnitus, který vznikl následkem výše uvedených příčin, nelze v současné době žádnými způsoby napravit. Zvukový vjem zůstane trvale ve sluchové paměti a tu nelze operovat, aniž by byly zcela vyloučeny vedlejší účinky. Tinnitus, který je způsobený krevním tlakem, svalovým napětím v oblasti zátylku a ramen, skusem (čelistní klouby), anémií, ucpanou sluchovou trubicí (ušní maz) je v mnoha případech možné zlepšit, anebo alespoň usnadnit tak, že jsou pro člověka snesitelné. Tinnitus se může dočasně zhoršit například vlivem stresu, únavy, kouření, alkoholu, nadměrné fyzické zátěže. Onemocnění, u kterých se často projevuje tinnitus: Akustikusneurinom (nádor na sluchovém nervu), Méniérova choroba, otoskleróza (kostnatění sluchových kostí), náhlé ohluchnutí jako „bonus“ téměř vždy přináší tinnitus. Co dělat, když tinnitus udeří Člověk, který u sebe zpozoruje projevy tinnitu, se většinou obává, že jsou příznakem závažného onemocnění. I když zvonění v uších nebývá většinou životu nebezpečné, je dobré příčinu tinnitu zjistit. Pokud tinnitus trvá déle než dva týdny doporučuje se navštívit lékaře. Tinnitus se u každého člověka projevuje jinak. Individuální je také léčebný postup, který je dobré konzultovat s lékařem. Žádný zaručený lék nebo způsob nápravy tinnitu není. V temném středověku se zvuky v hlavě napravovaly svéráznými způsoby. Když člověku v hlavě šumělo, usuzovalo se, že uvnitř hlavy fouká vítr. Postiženému se navrtala díra do hlavy, kudy se pustil vítr ven. Operace se většinou povedla velmi dobře, jediným problémem bylo, že nemocný zemřel. Druhým používaným způsobem léčby bylo, že se v hrnci rozpálil husí tuk a žížaly, směs se nalila do toho ucha, ve které zvonilo… Třetím způsobem bylo uřezaní ušních boltců, z toho nebyl žádný užitek, neboť pacient ohluchl a v hlavě zvonilo nadále, což je ta nejhorší možnost, protože žádný vnější zvuk nemůže tinnitus zakrýt. Tyto postupy pro svoji neúčinnost upadly naštěstí v zapomenutí. Na nápravu tinnitu bylo vyzkoušeno mnoho postupů, ze kterých si člověk může vybrat ten vhodný. K léčebným metodám patří například fyzikální léčba, léčba chrupu, maskování zvukových projevů tinnitu pomocí hudby nebo jiných zvuků, laser, přetlaková kyslíková komora. Zkoušely se také látky na lokální anestézii lidokain nebo xylocain, kterými se podařilo u 60 procent pacientů dosáhnout dočasné úlevy. Jako alternativní způsoby na léčbu tinnitu se používají například přírodní přípravky, akupunktura, pásová terapie nebo obyčejné masáže, jóga, léčba Gua-Sha, hypnóza, přírodní léky. Důležitou součástí nápravy tinnitu jsou také dostatek informací, pacientova chuť s tinnitem bojovat a podpůrná společenská síť. Když člověk zjistí, že trpí tinnitem, měl by kontaktovat svého lékaře, který může doporučit další, podrobná vyšetření u odborných lékařů. Ve Finsku tito odborníci pracují v univerzitních nemocnicích. Ačkoliv medicína, co se týče tinnitu, je stále v plenkách, ledacos se už ví. Pokud příčina není hned diagnostikována, měl by ušní lékař poslat pacienta k všeobecnému lékaři, který vyšetří krevní tlak, skus a takto, vylučovací metodou, může objasnit příčiny, které mohly tinnitus způsobit. Podíl lékaře na léčbě tinnitu je velmi důležitý. Lékař by měl zhodnotit celkový zdravotní stav pacienta a vliv tinnitu na něj. Tinnitus se v žádném případě nesmí podceňovat. S využitím materiálů Finského spolku pro tinnitus připravila Romana Mázerová
Hyperakúzie (hyperakuze): Když je svět příliš hlasitý Když někdo trpí hyperakuzí, tedy přecitlivělostí na zvukové podněty, kdy vnímá i nepříliš hlasité zvuky bolestivě, stoupá jeho tlak a zvyšuje se srdeční tep. Objeví-li se v jeho okolí rušivé zvuky jako např. hluk vysavače, dětský křik, bouchnutí dveří atd., je postižený agresivní. Jeho okolí to vnímá často jako přehnané nebo tyto reakce naopak neberou vážně. S hyperakuzí je často spojena nedoslýchavost a ušní šelesty (tinnitus). Paradox – často je to způsobeno nedoslýchavostí Nedoslýchaví lidé snáší hluk hůř než normálně slyšící. Oslovíte-li nedoslýchavého, zpočátku nerozumí. Mluvíte-li na něj pak hlasitěji, uslyšíte často reakci: „Nekřičte tolik!“ To souvisí se sníženou dynamikou u nedoslýchavých. Zatímco člověk s normálním sluchem vnímá zvuky mezi prahem sluchu od 0 decibelů (definovaný práh sluchu, mezi 0-20 dB je hluboké ticho jako např. dýchání, bezvětří, padání sněhových vloček) a prahem bolesti od 120 dB (např. start stíhačky), nedoslýchavý začíná zvuky vnímat teprve při 40 dB (tikot budíku, lehké šustění) a už 90 dB (těžký nákladní automobil) pociťuje jako nepříjemný hluk a práh bolesti. Vyšší hlasitosti jsou u nedoslýchavých často vnímány bolestivě. Tito pacienti také dostanou při vyšších hlasitostech ušní šelesty, zatímco u pacientů s normálním sluchem jsou šelesty překryty hlukem. Vnímání hluku nezávisí jen na hlasitosti, ale také na jeho kvalitě. Hluk na dálnici 80 dB je pociťován jako vyloženě nepříjemný, proti vodopádu nebo hudbě o hlasitosti 80 dB nic nemáme. Musí-li lidé z venkova přenocovat ve velkém městě, ruší je ruch velkoměsta, který městští obyvatelé už vůbec nevnímají. Lidé, kteří reagují se zvýšenou citlivostí na stres a zátěž, mají sklony k nervozitě a depresivním stavům, se spíš leknou náhlého hluku a rámus je rychleji přetíží. Přechod od nepříjemného pociťování hluku k hyperakuzi je plynulý. Chorobným se tento problém stane tehdy, když mu podřídíte celý svůj život. Například nosíte neustále vatu v uších, máte soudní spory se sousedem kvůli tomu, že dělá velký rámus, nevydržíte s dětmi, protože moc křičí, nebo zůstáváte pořád doma, abyste se vyhnuli hluku na ulici. V mnoha případech pomůžou moderní sluchadla Je-li hyperakuze spojena s drastickým zhoršením sluchu, hojně pomáhá předepsání sluchadla. Sluchová ztráta se částečně vyrovná a postižený se učí snižovat svou přehnanou koncentraci na neznámé zvuky. Moderní sluchadla dokáží hlasité zvuky dobře potlačit. Bohužel se stále mnoho lidí s tímto problémem brání nošení sluchadla ze strachu, že sluchadla budou nepříjemný rámus jen zesilovat. Tato obava je většinou neopodstatněná. Než sluchadlo odmítnete, měli byste ho aspoň otestovat. Nošení sluchadla na zkoušku by mělo trvat minimálně dva týdny, protože si musíte na nový poslech nejdřív zvyknout. Relativně mnohého se dá dosáhnout autosugescí. Autosugesce je ovlivňování vlastních citů, nálad a postojů. Může působit i na nepříjemné představy a konejšit bolesti. Vědomé ovlivňování se dá docílit při autogenním tréninku. Po zhruba osmi dvouhodinách klasického autogenního tréninku vsedě se může začít se sugescí („podmaněním“). Formulí „Hluk mi nevadí“ si vsugerujte, že hluk není tak škodlivý a obtěžující. Tuto relativně jednoduchou metodu můžete sami provádět několikrát denně. Při hypnóze probíhá přes terapeuta sugesce, že hyperakuze nemá žádný důležitý význam a může být ignorována. S pomocí psychoterapie se může přijít na to, proč daný jedinec tak silně trpí hlukem a jak se svým problémem umí zacházet. Možná leží příčiny v minulosti, v psychické náchylnosti jedince nebo v životních okolnostech. Počítejte s tím, že úspěšná psychoterapie vyžaduje několik návštěv u odborníka a delší spolupráci. Při hyperakuzi pomáhá i akupunktura. Léčba akupunkturou odpovídá v podstatě terapii tinnitu a může uvolnit rozličné stavy napětí. To platí obzvlášť, když je i sepnutá šíje (HSW-Syndrom?) . Naučil-li se jednou pacient léčený akupunkturou hyperakuzi snášet, jeho stav se často později ještě stabilizoval. Terapie dýcháním (dechová terapie?) a biofeedback mají smysl obzvlášť při stresem podmíněné hyperakuzi. Zlepšením techniky dýchání se zasáhne do celkového chování postiženého. Při biofeedbacku jsou krevní oběh a dýchání přes počítač bezprostředně přeměněny na obrazy a zvuky a tudíž se dají přímo zažít. Vědomým vnímáním dechu může pacient cíleně řídit své uklidnění a uvolnění se. Při dlouhotrvajících potížích se doporučuje podpůrná léčebná kúra, například na klinice, která se zabývá léčením tinnitu s nasazením psychosomatické nebo přesahující terapie. Uvolněním stresu se má docílit opětovného rozšíření zúžených cév, aby se zlepšilo celkové prokrvení organismu. Změna jídelníčku zlepší látkovou výměnu Často pomůžou metody, kterými mají být odstraňovány rušivá pole (např. akupunktura) teprve až po střevní terapii a terapii výživy. Při hyperakuzi je třeba vzít v úvahu i případné překyselení těla. Tady by pomohla změna jídelníčku na vegetariánskou stravu (nezaměňovat se syrovou stravou). Čistící kúra střev (provádí se stacionárně během pobytu na klinice) zlepší prokrvení a stabilizuje vegetativní nervový systém. Při této čistící kúře se v každém případě doporučuje plnohodnotná, individuálně vhodná strava, která obsahuje dostatečný počet vitamínů, minerálních prvků a antioxidantů. Nejsou moc vhodné potraviny jako bílá mouka, cukr, nealkoholické sycené nápoje, nápoje obsahující kofein, maso, uzeniny, které přispívají k překyselení těla a měly by během kúry být podávány pouze minimálně. Přísun stopových prvků po více týdnů může dále zlepšit látkovou výměnu a vyrovnat případné nedostatky. K optimalizaci buněčné aktivity se užívají prvky proti volným radikálům jako selen (200 mg denně), vitamin C (3-10 g denně), vitamin E (300-500 mg denně). Je-li v krvi zjištěn nedostatek magnézia a vápníku, mohou být přidány. Pacienti postižení hyperakuzí by měli denně vypít nejméně dva litry tekutin (voda, čaj nebo silně zředěné džusy), aby se jim zlepšil průtok krve a s tím i prokrvení vnitřního ucha. Současně jsou vyplavovány jedy a nepotřebné koncové produkty látkové výměny. Požitkové jedy jako kofein, alkohol a nikotin musí být omezeny, protože negativně ovlivňují prokrvení vnitřního ucha. Je dobré provést u pacienta alergické testy na potraviny. Může pomoci i homeopatie U pacientů postižených hyperakuzí se často vyskytuje tzv. „fosforová konstituce“ (Phosphorkonstitution): jsou většinou docela vysocí, potřebují teplo a milují teplou vodu.Většinou už jim někdy krvácelo z nosu. Také špatně snáší pachy. Tady se nabízí konstituční homeopatické léčení. Homeopatické léky mohou vyzkoušet i ti, kterým se ušní šelesty během zatížení hlukem zřetelně zhoršují nebo pacienti, kteří v hluku silně trpí tinnitem, ale zároveň potřebují hudbu a jsou přitom velmi neklidní. Homeopatika mohou být nasazena pouze po dohodě se zkušeným homeopatem. Hyperakuzí postižený jedinec by v žádném případě neměl propadnout terapeutickému nihilismu a bez slova akceptovat hyperakuzi, která jeho život značně omezuje. Musí mu ale být jasné, že on sám musí něčím přispět k úspěchu. Dr. med Karl-Heinz Friese
Tinnitus Forum 4-2004, zkrátila a přeložila Kristina Kratochvílová 9000 eur za tinnitus Před třemi lety si tehdy 16letý Němec poškodil sluch na hudebním festivalu. Při poslouchání hudby stál moc blízko reproduktorů. Od té doby tento milovník hudby trpí tinnitem. Podle lékařů jsou jeho ušní šelesty způsobeny právě hlučnou hudbou na koncertě. Poškozený mladík žádal za újmu na zdraví od pořadatelů festivalu odškodné. Německý soud mu dal za pravdu a pořadatelé musí vyplatit mladému muži 9000 eur (asi 270 000 Kč) bolestného, protože zanedbali provozní předpisy a neumístili reproduktory do dostatečné vzdálenosti. 9000 eur za celoživotní pískot a šumy v uších. Pro našince to sice není málo a možná hudrují, že oni u nás nedostanou nic. Ale měli bychom si uvědomit, že zdraví je nenahraditelné a nedá se zaplatit žádnými penězi světa. Se zdravím souvisí štěstí, ke kterému vám nějaké odškodné taky moc nepomůže. www.lbmagazin.de
Desatero pro šelestáře Sluchový orgán je jedním z nejjemnějších a nejcitlivějších částí lidského těla. Na jeho fungování se podílí celá řada faktorů, které mohou způsobit ušní šelesty - tinnitus. Jak se před nimi chránit? * Vyhýbejte se hlasitým zvukům a hluku! * Nezůstávejte v úplném tichu, pouštějte si třeba tichou hudbu. * Omezte příjem solí v potravě, omezte kofein a nikotin. * Nechte si změřit krevní tlak a případně léčit špatný krevní tlak. (Mezi osobami s hypertenzí je hodně šelestářů.) * Každodenně cvičte. * Snažte se dopřát si dostatek spánku. Pokud máte se spánkem potíže, snažte se odpočívat i během dne. * Přestaňte se bát tinnitu, neohrožuje vaše zdraví ani život. * Berte tinnitus jako skutečnost, která je sice nepříjemná, ale nikoliv nebezpečná. * Naučte se u psychologa techniky relaxace (uvolnění), autogenní trénink (vsugerování pozitivních pocitů). * U nedoslýchavých lidí někdy potlačí tinnitus sluchadlo. I přes dodržování všech těchto zásad zůstávejte pod kontrolou svého ušního lékaře či foniatra. - zr -
Práce o tinnitu Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně vydává "Doporučené postupy pro praktické lékaře", kde před dvěma roky Prof. MUDr. Miroslav Novotný publikoval svou práci "Tinnitus". Ušní šelesty jsou stále větším problémem, který trápí moderní společnost. Uvádí se, že v USA tinnitem trpí více než 36 milionů lidí, zhruba 2 % obyvatelstva. Stejné procento nemocných tinnitem je ve Velké Británii a v Německu. U nás z klinických statistik vyplývá, že ve věku 60 až 65 let tinnitem trpí každý druhý člověk. Tinnitus je 3. nejčastější příznak po bolestech hlavy a závratích, který nemocného přivádí k lékaři. Podle klinického obrazu onemocnění se ušní šelesty dělí na objektivní a subjektivní. Objektivní ušní šelesty vznikají ve sluchovém orgánu nebo v jeho blízkosti a mají zvukovou podobu, to znamená, že je může slyšet i druhá osoba (např. lékař fonendoskopem) nebo se dokonce mohou nahrávat na zvukový záznam. Takové šelesty vznikají v důsledku špatného cévního zásobení ucha nebo jeho okolí. Mohou také vznikat ve středoušních svalech jako praskavé šelesty. Objektivní ušní šelesty se dají léčit chirurgicky nebo pomocí léků. Pacientů s objektivními ušními šelesty je jen 1 - 2 %, zatímco 98 % pacientů má subjektivní ušní šelesty. Subjektivní ušní šelesty jsou poruchou sluchového vnímání, která vzniká k kterékoliv části sluchového orgánu, tj. ve vnitřním uchu, ve sluchových dráhách od ucha do mozku, nebo ve spánkovém laloku mozku. Lékař by měl u pacientů s tinnitem zahájit komplexní vyšetření, tj. kromě ORL také interní, endokrinní, neurologické aj. Aby se mohlo zjistit, zda tinnitus nedoprovází nějaká jiná choroba či choroby (tzv. doprovodné choroby). V tom případě se přikročuje k jejich léčení. Pro nejlepší výsledky léčení subjektivního tinnitu se doporučuje léčba léky (např. Arlevert nebo preparáty z Gingko biloby) spojená s pobytem v přetlakové komoře. Léčba laserem nesplnila zatím očekávané úspěchy. Velmi důležitá je psychoterapie, při níž psycholog nebo psychiatr vysvětluje, jak se s tinnitem dá žít. V některých případech bohužel dochází k sebevražedným pokusům u pacientů s tinnitem. Nejlepší je onemocnění předcházet a tu se jako prevence nabízí boj proti hluku, ochrana před hlukem, vyloučení ototoxických látek (např. chinin), alkoholu a drog. Důležitá je hojnost pohybu a zdravá strava. Není nad správnou životosprávu! - fk -
Červnové setkání šelestářů Setkání šelestářů v červnu 2004 se zúčastnily asi dvě desítky lidí s tinnitem. Šelestáři vyslechli přednášku MUDr. Martina Holcáta, který shrnul dosavadní používané metody léčby ušních šelestů a upozornil na nové trendy v této oblasti.  Šelestář, kterého jeho tinnitus obtěžuje, zkouší různé metody léčby. Úspěch léčení je individuální, pro každého člověka jsou vhodné jiné postupy. Neexistuje univerzální léčba. Pacienti, kteří mají tinnitus horší v tichu (těch je většina), pociťují často jako úspěšnou léčbu maskery. Masker se nastaví na stejnou intenzitu zvuku, jaký vydává tinnitus a ztlumí tak vnímání vlastního šelestu. Hodí se pro pacienty s normálním sluchem. Podobnou "službu" mohou prokázat také obyčejná sluchadla, která jsou však vhodnější pro tinnitáře se sluchovými vadami. Sluchadla zesílí vnější zvuk a ten přehluší vnitřní šelest ucha. Jako maskery lze použít přirozené zvuky, třeba z rádia nebo z magnetofonu apod. Druhou skupinu pacientů tvoří ti, kteří vnímají šelesty v uších jako horší v hluku. Těch je ale jen nepatrné množství. Pro ně se maskery nehodí.
Pro úspěšnou léčbu je důležité, jak se pacient se šelestem vyrovná. Je třeba se tomu učit. Existují lidé, kteří jsou nuceni trvale žít s vnímáním vnějšího zvuku, třeba v Norsku, v oblastech u vodopádu, který neustále šumí. Nebo lidé bydlící ve městech na rušných ulidích. Ucho nemá adaptační schopnost, tu má pouze naše psychika. Proto se musíme učit žít s vodopádem, učit se žít se zvuky města a učit se žít i s vnitřním šumem - s tinnitem. Druhy léčby Metod léčby šelestů je mnoho. Existují některá obecná doporučení dietní, například nepít mnoho kávy, nejíst přiliš mnoho citrusových plodů. Vyloženě škodlivé je pak kouření! Nikotin stahuje cévy a působí tak proti vlastní léčbě. Naopak vhodná je jedna sklenka červeného vína či vinného střiku. Existují některé léky považované za tinnitogenní (vyvolávající tinnitus). Jsou to některá antibiotika, psychofarmaka, diuretika a známý je nežádoucí vliv acylpirinu. Ať již zvolíme jakoukoli léčbu, vždy je důležité, abychom chodili často na vzduch a nebyli uzavřeni ve vydýchané, nebo dokonce zakouřené místnosti. Potom by veškeré terapie založené na prokrvování byly naprosto neúčinné. Nejlepší je kombinovaná terapie. Pacienti s tinnitem se snaží zkoušet vše. V České republice se běžně doporučuje rehabilitační cvičení, někdy spojené s masážemi páteře, především v oblasti krku. Alternativní medicína nabízí akupunkturu. A pohled klasického lékaře? ORL specialista MUDr. Martin Holcát řekl: "Některým pacientům s tinnitem akupunktura pomohla. Prokazatelně pomáhá například při problémech s krční páteří, a ty mohou ovlivňovat i tinnitus." Také metody jako akupresura, homeopatie, reflexní terapie apod. přinesly úspěchy a zlepšení vnímání šelestů. Někteří pacienti popsali zlepšení i po pobytu v hyperbarické komoře, ale ta není všude dostupná. "Hyperbaroxie je léčba kyslíkem pod tlakem, ale je třeba jisté opatrnosti," řekl doktor Holcát. "Pomáhá u náhlých nedoslýchavostí spojených s tinnitem." Mezi metody léčby šelestů patří i laserová terapie, kde se pravděpodobně příznivě projevuje efekt prohřátí. MUDr. Holcát poznamenal: "Ano, jsou pacienti, kterým to pomohlo, ale většinou v kombinaci s léky na prokrvení, jako je například gingko biloba." Magnetoterapie Další metodou, používanou častěji v zahraničí než u nás, je magnetoterapie. Zde je však potřeba projevit jistou zdrženlivost. Efekt magnetoterapie není prokázaný, a pokud je intenzita magnetického pole malá, je účinek sporný. Jeden z přítomných šelestářů se pozastavil nad zmíněnou magnetoterapií, s níž se setkal u komerčního přístroje se "zaručeným výsledkem zlepšení potíží při tinnitu", doporučeným několika lékaři a dostupným na trhu. Jak je možné, že lékaři takový přístroj doporučí? Pan doktor Holcát odpověděl: "Musíme si uvědomit, že u tinnitu je asi více než u jiných metod patrný efekt placeba." (Pozn. redakce: pacient se věří, že ho lék léčí. Jeho stav se zlepší, přestože lék na to nemá přímý vliv.) "Medicína je z velké části založena i na zkušenosti. Řada terapeutických postupů je hodně ovlivněna komercí. Šelestáři vždy chtějí zkusit všechno. Jsou proto ideální skupinou pacientů, kterým, lidově řečeno, je možné tahat peníze z kapes. Protože objektivizace tinnitu neexistuje, je možné, že ze 20 lidí, kteří vyzkoušeli ten komerční přístroj založený na magnetoterapii, a pocítili zlepšení, se třeba u poloviny z nich projevil jen efekt placeba," vysvětlil doktor Holcát. Dále dodal, že zcela jiná je situace u nové metody, kterou se zabývají vědci z německého Regensburgu, a která je založena na principu magnetické stimulace sluchového centra v mozku. Pomocí velmi silného magnetického výboje cívky se cíleně ovlivňuje aktivita těchto center. Metoda vychází z představy, že ušní šelesty u některých pacientů aktivují centra v mozkové kůře. Pomocí magnetického výboje se aktivita těchto center oslabuje a tím dochází k zlepšení vnímání šelestů. "Tato metoda však je dosud ve fázi výzkumu, " upozornil MUDr. Holcát. "Ještě nebyla odzkoušena na dostatečném množství pacientů." Je však příslibem do budoucna a novou nadějí pro ty, kterým doposud žádná léčba nepomohla. Další setkání šelestářů se bude konat 9. září v Posluchárně ORL ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze 2 v ulici U nemocnice 2. Přednášet přijde opět ORL lékař MUDr. Martin Holcát. Začátek je v 16 hodin. Text a foto: Lucie Křesťanová
Tinnitus neboli Už zase mi zvoní v uších Latinské sloveso "tinnire" znamená zníti. Toto slovo však v medicíně není chápáno jako vnímání příjemných zvuků kolem nás. Je součástí široké škály zvuků (pískavé, hučivé, šumivé, pravidelné, nepravidelné), které některým z nás dokážou pořádně znepříjemnit život. Tinnitus zahrnuje všechny subjektivně vnímané šelesty, které nejsou způsobeny zevními zvuky a nemohou být tudíž objektivně slyšeny. Z hlediska výskytu nejde o příznak zanedbatelný, vždyť podle posledních studií trpí ušními šelesty 15 - 17 procent veškeré populace na světě. Pro 5 procent z ní pak představuje tinnitus výrazné snížení kvality života: poruchy spánku, zvýšená únavnost a podrážděnost či neschopnost se soustředit. To vše vede k narušení mezilidských vztahů a mnohdy i k výrazným změnám osobnosti. Je třeba zdůraznit, že tinnitus není onemocnění samo o sobě, ale příznak onemocnění. Rozhodně však není předzvěstí hluchoty ani předstupněm mozkové mrtvice či srdečního infarktu. Příčiny vzniku tinnitu U primárního tinnitu je příčina lokalizována do oblasti vnitřního ucha, sluchových drah či center v mozku. Sekundární tinnitus má jinou lokalizaci příčiny, například v zevním zvukovodu (mazová zátka), Eustachově trubici, ve středouší (opakované středoušní záněty), v krční pateři. Na vzniku tinnitu se mohou podílet též metabolická onemocnění (diabetes, poruchy metabolismu lipidů), endokrinologická onemocnění (štítná žláza) či hormonální změny (menopauza, těhotenství). Nejčastější příčinou vzniku ušních šelestů je však nadměrné přechodné zatížení hlukem (třesk, návštěva diskotéky či rockového koncertu), dlouhodobý pobyt v hlučném prostředí, cévní či virová onemocnění, problémy s krční pateří a v neposlední řadě též stres a přepracovanost. Vyšetřovací metody Po výčtu nejdůležitějších příčin vzniku tinnitu je vhodné zmínit se o základních vyšetřovacích metodách, které vedou ke správnému stanovení diagnosy, ale hlavně ke správnému výběru vhodné terapie. Po zevrubné anamnéze se provádí otorinolaryngologické vyšetření, vyšetření sluchu pomocí klinického audiometru (stanovení prahu sluchu, objektivizace tinnitu stanovením jeho intenzity a frekvence), vestibulární vyšetření (vyšetření rovnovážného ústrojí), objektivní vyšetření sluchu. V rámci nutného multidisciplinárního přístupu dále doporučujeme vyšetření RTG středouší a krční pateře, event. vyšetření magnetickou rezonancí, neurologické, oční a případně i metabolické či endokrinologické vyšetření. Léčba tinnitu Léčba tinnitu není univerzální, naopak, vždy je potřeba individuálního přístupu k jednotlivým pacientům. Pro správnou metodu léčby je stěžejní výsledek audiometrického vyšetření. Pacienty potom rozdělíme do dvou skupin, s normálním prahem sluchu a s nedoslýchavostí. V obou případech však využíváme léčebné postupy pasivní a aktivní. Pasivní léčba tinnitu spočívá v podávání tzv. vasoaktivních léků (tabletová forma či pomocí infusí nitrožilně). U těchto preparátů využíváme jejich farmakologické vlastnosti zvyšovat přítok krve do oblasti vnitřního ucha a zároveň neovlivňovat krevní tlak, takže je možné je kombinovat i s léky podávanými v rámci komplexní léčby vysokého krevního tlaku. V této oblasti využíváme též vitaminoterapii (zvláště vitaminy řady B), podpůrnou fyzioterapii a terapii laserem. Společným jmenovatelem těchto pasivních metod je však skutečnost, že postižený není osobně zainteresován do průběhu léčby a je odkázán pouze čekat na případný pozitivní efekt terapie. Proto dnes preferujeme jednoznačně aktivní léčbu tinnitu. Ta spočívá v aktivním přístupu pacienta ke svému problému a podílení se na jeho postupném odstranění. Metoda TRT Nejvýznamnější aktivní metodou léčby tinnitu je tzv. Tinnitus Retraining Therapy (TRT metoda) podle profesora z University v Marylendu, USA, P. J. Jastreboffa. Vychází z neurofyziologického modelu tinnitu a skládá se z kombinace konzultací s pacientem, včetně psychoterapeutických sezení, a terapie šumem. Za tímto účelem je pacient vystaven několik hodin denně šumu nepatrné intenzity. Ten způsobuje snížení vnímání vlastního tinnitu a tudíž zlepší koncentraci pacienta na úkony běžného dne.  Léčba vyžaduje pravidelné návštěvy pacienta u lékaře, který se problematikou tinnitu zabývá. Osobní kontakt pacienta s lékařem, konzultace, objasňování neurofyziologického modelu tinnitu, rozbor vlivu tinnitu na život pacienta a pochopitelně též pomoc vpři snižování stresů běžného života využitím pomocných metod jako je autogenní trening, jógová dechová a relaxační cvičení apod. Pacientovi již není šelest vysvětlován jako fenomen neodkladně odstranitelný, ale jako součást jeho osobnosti, s nímž se musí naučit žít. Použití šumu v praxi pak znamená, že u pacientů s normálním prahem sluchu aplikujeme tzv. generátory širokopásmového šumu, které vzhledově připomínají malé závěsné sluchadlo. Některé sluchadlové firmy však přicházejí s novější verzí této pomůcky, s generátorem ve tvaru volné boltcové koncovky. U pacientů s nedoslýchavostí pak indikujeme adekvátní sluchadla, která zesílením zvuků z okolí též de facto snižují uvědomování si tinnitu, nebo kombinované přístroje ,které obsahují jak sluchadlo tak generátor širokopásmového šumu. Ty pak existují jak v závěsné, tak ve zvukovodové podobě. Použití šumových generátorů či sluchadel slouží tedy ke snížení kontrastu mezi nežádoucím šelestem a šumovým pozadím. V ideálním případě pak není šelest vůbec vnímán a "retraining" sluchu může být považován za velmi úspěšný. Závěrem je třeba zdůraznit, že úspěšná léčba trvá minimálně jeden rok, přičemž je třeba nosit šumový generátor alespoň 6 hodin denně. Trpělivost se však vždy vyplatí. MUDr. Zuzana Veldová
Foto: Lucie Křesťanová
Z přednášky MUDr. Zuzany Veldové na dubnovém setkání šelestářů.
Výzkum nové metody léčby tinnitu Výzkumní pracovníci na Univerzitě v Tübingenu v Německu zkoumají novou metodu léčby tinnitu. Studie udávají, že krátkodobé oslabení mozkové aktivity v oblastech, kde se normálně zpracovávají zvuky a řeč, vede k poklesu a ustávání tinnitu. Výzkumníci se nyní snaží zjistit, zda je toto východiskem pro novou metodu léčby, a jak dlouho tyto vhodné efekty nejlépe udržet. Americká společnost tinnitářů (ATA) začala v tomto výzkumu Univerzitu v Tübingenu podporovat. Vědci se domnívají, že příčinou šelestů může být skutečnost, že se mozek po poškození sluchu nedostatečně přizpůsobí nově vzniklé situaci. Je tedy pravděpodobné, že šelesty, které se objeví po poranění nebo poškození ucha, mají původ právě v mozku samém. Ztracená aktivita postižené mozkové oblasti může být znovu uvedena do pořádku skrze cílenou mozkovou stimulaci. Toho je konkrétně možné dosáhnout pomocí vybíjení magnetické cívky v přesně lokalizované oblasti, kdy jsou silnými magnetickými impulzy ovlivňovány buňky mozkové kůry. Tato magnetická stimulace (TMS) je již několik let úspěšně používána v neurologii. (Tinnitus Forum)
Tinnitus terapie hudbou Pilotní studie léčby tinnitu za pomoci hudby z dílny skladatele Petera Huebnera byla úspěšně uzavřena. Výzkumu se zúčastnilo deset šelestářů z města Chur ve Švýcarsku, z toho 3 ženy a 7 mužů ve věku od 30 do 61 let. Účastníci poslouchali po šest dnů vždy každé ráno a večer minimálně 15 minut, obvykle však 15 až 60 minut harmonickou a relaxační hudbu od P. Huebnera. Primárním cílem bylo bodování kvality života založené na Goebelově a Hillerově stupnici. Od 0 do 30 bodů pro lehký život a dobrou životní kvalitu, od 31 do 46 středně těžký, od 47 do 59 těžký a od 60 do 84 velmi obtížný život. Před začátkem testů dosahovali účastníci pokusu hodnot mezi 18 a 69 body. Po šesti týdnech poslechu hudby byly výsledky o něco lepší, kdy se skóre pohybovalo mezi 7 a 62 body. Jen jeden člověk indikoval po šesti týdnech zhoršení kvality života, měl tedy vyšší bodové skóre. U všech ostatních šelestářů však došlo ke zlepšení. Výsledek pilotního pokusu tedy ukazuje, že vědomé poslouchání hudby s největší pravděpodobností lidem trpícím šelesty pomáhá. Nyní jde o to zjistit, jaký druh hudby je k poslechu nejlepší. Dosud se žádná muzikoterapeutická disciplína nevyjádřila, zda proti šelestům nepomůže třeba flétnový koncert od Mozarta. Do budoucna se plánuje pokračovat v dalších kontrolních studiích. (Tinnitus Forum)
Únorové setkání šelestářů Letos se šelestáři poprvé sešli 12. února 2004, opět v posluchárně ORL ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Pozvání tentokrát přijali odborníci z oboru homeopatie Miroslav Novák a Petr Zachariáš, kteří asi 25 přítomných posluchačů seznámili se základy této alternativní metody.  Upozornili na to, že homeopatická léčba je dlouhodobou záležitostí a že jde o hloubkovou léčbu. Byť se jedná o fyzický problém pacienta, na povrchu organismu, je potřeba léčit ho jako celek. Ačkoli se třeba zjistí, že pacientova nemoc je neléčitelná, může homeopat pomoci tím, že organismus pacienta uvede do určité harmonie. Jak uvedl v průběhu přednášky Petr Zachariáš (homeopat s 8letou praxí), homeopaté mají k dispozici různé metody léčby. Rozhodnutí o tom, která z nich bude nejvhodnější v tom konkrétním případě, závisí na mnoha okolnostech. V každém případě však respektuje individualitu pacienta a jeho potřeby. V průběhu léčby může být použito i více metod najednou, vždy je však třeba dodržet určitá pravidla, z nichž je nejdůležitější užití pouze jednoho léku v jednom čase, což mimo jiné umožňuje homeopatovi spolehlivé vedení případu a jeho přesnou prognózu.
Během téměř dvouhodinového setkání zbyl čas i na zodpovězení otázek a besedu. Posluchače zajímalo, jak by homeopat léčil pacienta s tinnitem, odpověď však nebyla jednoznačná: Příčina vzniku tinnitu se liší u každého člověka, homeopat by tedy určitě nejprve hledal příčinu onemocnění a později by navrhl každému šelestáři individuální léčbu, pravděpodobně každému jinou. Kontakty: Petr Zachariáš, homeopat, Elišky Přemyslovny 380, Praha 5-Zbraslav, tel: 604 104 578, e-mail: sulfur.homeo@centrum.cz. Doporučená literatura: Mgr. Jiří Čehovský - Homeopatie víc než léčba, Thorward Dethlefsen - Nemoc jako cesta, Miroslav Hrabica - Co nám tělo říká. Další informace najdete také na www.sulfur.cz. Text a foto : Lucie Křesťanová
Tinnitus a duševní aktivita Ve Švédsku provedli výzkum vlivu tinnitu na duševní aktivitu. Vybrali 20 pacientů s tinnitem a kontrolní skupinu zdravých pacientů, kterých bylo rovněž 20. Obě skupiny se podrobily digitálním testům duševní aktivity, které probíhaly ve třech různých prostředích: v tichu, s maskerem a s přerušovaným maskováním (pozn. redakce: Zařízení vyluzující určitý zvuk, který pomáhá pacientovi odpoutat se od šelestu, tzv. maskovat ho). Ve všech třech zmíněných prostředích (ticho či maskování) byly zjištěny velké rozdíly v duševní aktivitě pacientů se šelesty ve srovnání s kontrolní skupinou. Horších výsledků bylo dosaženo při přerušovaném maskování (chvíli ticho - chvíli byly v činnosti maskéry)ve srovnání s testy aktivity prováděnými v podmínkách ticha či za stálého použití maskeru. Skupina šelestářů také více podléhala depresi a úzkosti během testování (Měli vyšší skóre u těchto faktorů). Zjištěné výsledky ukazují na to, že existuje souvislost mezi zvukem maskeru a tím, jak tinnitus ovlivňuje poznávací schopnosti. (Journal of Clinical Otolaryngology)
Tinnitus a kochleární implantát Celkem 84 pacientů, kteří dostali kochleární implantát, byli dotázáni na to, zda mají problém s tinnitem. V této skupině mělo 59 pacientů (70 %) tinnitus, z nichž 20 (tj. 35 %) si na tinnitus vyloženě stěžovalo. Avšak zhoršení tinnitu po voperování kochleárního implantátu zpozorovalo jen 7 pacientů (8 %), zatímco 45 pacientů (54 %) popsalo zlepšení stavu s tinnitem. (International Journal of Audiology)
Snížená snášenlivost zvuku u tinnitu V centru pro tinnitus a hyperakuzi (chorobná přecitlivělost sluchu, zvýšená dráždivost sluchového ústrojí, pozn. překl.) v Atlantě v Georgii zkoumali u 149 pacientů souvislost mezi tinnitem a sníženou snášenlivostí zvuků. Ta se skládá ze dvou složek: jednak ze zvýšené přecitlivělosti (až dráždivosti) na zvuk a jednak z odporu, nechuti, až nenávisti vůči zvukům, které jsou pacientům nepříjemné. Proto se nyní diskutuje možnost léčby této poruchy způsobem, který se zaměří na vytvoření myšlenkového spojení (asiciace) zvuku s nějakou příjemnou situací. (The Australian and New Zealand Journal of Audiology)
Tinnitus a reflexní terapie Jedečtyřicetiletá žena trpěla bolestí v čelistech a v šíji, ke kterým se přidružily bolesti hlavy, v uších, proměnlivý sluch, závratě a tinnitus. Před lety měla infekce v uších, které byly léčeny předepsanými antibiotiky. Po bezúspěšných vyšetřeních u lékařů a zubních lékařů byla žena doporučena k chiropraktikovi, aby jí dával jemné reflexní masáže. Po 9 návštěvách u chiropraktika její potíže ustoupily a stav se zlepšil. (Journal of manipulative and psychological therapeutics)
Tinnitus po úrazech hlavy a krku Klinika tinnitu Oregonské univerzity (USA) vyšetřila 2400 pacientů s tinnitem. Pomocí podrobných dotazníků, které se zaměřily na stav pacientů před vznikem tinnitu a na počátcích obtíží, bylo zjištěno, že 297 pacientů udávalo, že jejich chronický tinnitus byl důsledkem jejich úrazů hlavy, krku či šíje. Tato studie poukázala na významný podíl těchto úrazů hlavy a krku na vznik tinnitu. Tinnitus v mnoha případech způsobil další problémy, jako např. potíže se soustředěním, bolesti hlavy a deprese. Studie také poukazuje na nutnost léčení těchto dalších potíží, které provázejí výskyt tinnitu. (Laryngoscope)
Listopadové setkání šelestářů V polovině listopadu 2003 se uskutečnilo poslední setkání šelestářů v rice. V posluchárně ORL Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 2 jsme tentokrát mezi sebou přivítali terapeutku Annu Roubalovou zabývající se alternativní medicínou.  V přednášce doplněné praktickou ukázkou masáže nás seznámila se základy reflexní terapie. Tato alternativní metoda je založena na principu masáže. Podle ní je každý orgán v těle napojen na určitou energetickou dráhu. Zároveň na všech zakončeních těla jsou nervová zakončení v podobě pevně ohraničených oblastí kůže (určitých plošek). Přes masáž těchto plošek (především na chodidlech a rukou) můžeme cíleně stimulovat orgány k lepší výkonnosti. Masáž vylaďuje práci celého organismu. Tím, že orgány povzbudí, nastolí u nich samouzdravovací reakci. Pro efekt masáže není rozhodující síla přítlaku, ale technika masáže a správná lokalizace plošky (najít správné místo). Co se týče zvládnutí techniky reflexní masáže, je vhodné seznámit se s literaturou, ale především navštívit terapeuta, který vám v počátcích pomůže. Uchem například prochází dráha žlučníku, ledvin, nadledvinek, brzlíku (ovlivňuje imunitu) i pohlavních orgánů. Zároveň se pro pacienta s tinnitem hodí i masáž bodu C, což je univerzální bod ovlivňující nervovou soustavu atd. Obecně lokalizaci masáže pro problémy s ušima nalezneme na prsteníku nohy (vnitřní ucho) a malíčku (vnější ucho). Viz obrázek dole. Pohled klasické medicíny na ušní šelesty jako na neléčitelné onemocnění je často pro řadu pacientů nepřijatelný. A právě zde může velmi pomoci alternativní medicína, která se zabývá pacientem komplexněji. Podle ní je šelest léčitelný. I když se nepodaří ho vyléčit zcela, rozhodně je možné ho alespoň zmírnit, respektive zmírnit jeho vnímání. Alternativní medicína pomáhá pacientovi poznávat se i po stránce psychické, hledat příčiny onemocnění v sobě samém. Reflexní terapii může po určitém zaškolení provádět člověk sám na sobě, v případě masáže rukou dokonce v běžných denních situacích, v dopravním prostředku, v kanceláři u svého pracovního stolu atd. Stojí to za pokus! Zájemci o studium této metody si mohou vybrat z mnoha dostupných publikací, které jsou běžně v prodeji v knihkupectvích nebo k vypůjčení v knihovnách. Například: Jiří Janča: Alternativní medicína nebo Reflexní terapie od téhož autora, R. Růžička, R. Sosík, Y. Wang: Tradiční čínská medicína v denním životě, J. Pataky a B. Patakyová: Reflexní diagnostika a katalog reflexních ploch, A. A. Schwarz a R. R.Schweppe: Masáž reflexních zón atd. Text a foto: Lucie Křesťanová
Reflexní masáž a tinnitus Lynn Sharrocksová je již od roku 1994 profesionálkou v oboru reflexních masáží. Pracuje ve městě Harrogate v Anglii a celých 9 let se aktivně zabývá léčbou pacientů s tinnitem. Lynn sama je postižená tinnitem, a zná tedy z vlastní zkušenosti, jak lidem trpícím šelesty pomoci. Reflexní masáž je léčebná terapie, kterou znali již Egypťané. Do západní Evropy se dostala roku 1913, kdy doktor William Fitzgerald ukázal, že tlak, který vyvinete na jeden bod na těle, má léčebný efekt na jinou tělesnou část nebo nemocný orgán. V roce 1930 jiný lékař zjistil, že je celá řada reflexních bodů, které když jsou mačkány, přináší to uvolnění podrážděným a napjatým částem na těle. Mnoho lidí s tinnitem dostane od lékařů radu, že jim nemůže pomoci nic jiného než operace. Není divu, že se pak cítí frustrováni a mají deprese. V tuto chvíli většinou začnou hledat jiné způsoby léčby, které by jim pomohly. Reflexní terapie pomůže následujícími způsoby: Relaxace Během léčby pacient prožívá hluboké pocity uvolnění. Ty jsou až tak silné, že pacienti například nedokončí větu, zavřou oči a upadnou do osvěžujícího spánku. To je něco, co lidé trpící tinnitem nezažili třeba od doby, kdy se jejich potíže objevili. Tento pocit uvolnění a relaxace zůstává u mnoha pacientů i hodiny po konci léčby. Snížení napětí na těle Pro mnoho pacientů je typické ztuhlé svalstvo v horní polovině těla, především na krku, šíji a hlavě. Napětí a ztrnulost se odstraní mačkáním reflexních bodů. Omezení úzkosti Lidé se šelesty jsou často velmi ustaraní. Maséři mohou užít specifickou léčbu tlaku na solar plexus (plochý sval břišní), který je znám jako "centrum emocí". Tato oblast má vliv na zklidnění dýchání a uvolnění mysli i těla, a tím i omezení znepokojení a strachu. Uvolnění překážek Reflexní terapie se přímo zaměřuje na uvolnění překážek v plynutí energie v těle. Jakmile proudí energie celým tělem volněji, ovlivní to i průběh tinnitu. Techniky pro život Zkušený terapeut zabývající se reflexní masáží vám také dá rady, které se týkají relaxačních a protistresových technik použitelných v běžném životě. Může také navrhnout změny v životním stylu, například strávit 10 minut denně relaxací. Pomoc se může týkat i odstranění negativních postojů pacienta, neboť negativní myšlení má špatný vliv i na léčbu. U lidí trpících tinnitem se reflexní masáž a terapie zaměřuje hlavně na poskytnutí podpory a rady, jak upravit životní styl, jak se uvolnit a především jak přijmout tinnitus a naučit se s ním žít. Zkušenost s reflexní terapií Britský list The Sunday Times zveřejnil v září minulého roku zajímavý článek nazvaný "Reflexní terapie a kolenní reflex". Reflexní masáž se rozvinula z téměř neznámé techniky do jedné z nejpoužívanějších vedlejších terapií. Článek pojednával o muži, kterému se podařilo dosáhnout úlevy od svého tinnitu. Muž tvrdil, že na svých chodidlech objevil reflexní body, a poté se zúčastnil intenzivního kurzu reflexních masáží. "Nemohu popsat tu radost, že zase můžu slyšet bez těch hrozných šelestů", řekl. Jeho tinnitus se ale za dva týdny vrátil, nicméně díky správnému cvičení a stlačování určitých bodů na noze, se úleva dostavila znovu. (Tinnitus Focus, RNID Tinnitus Helpline Newsletter, foto: REPRO)
Magnetická terapie a tinnitus O tinnitu je známo, že pokračuje dokonce i poté, co je sluchový nerv operativně přerušen a hlemýžď vnitřního ucha je odstraněn. To značí, že k tinnitu přispívají i oblasti mozku, kde se zpracovávají sluchové vjemy. Nedávno neurologové spekulovali o tom, zda chronický tinnitus může být výsledkem nového korové (na kůře mozkové) uspořádání hlavních sluchových oblastí v mozku. Chronická bolest totiž nejspíše vyplývá z reorganizace v mozkové kůře, ke které došlo následkem vnějšího poranění. Proto vědci dospěli k této analogii tinnitu a chronické bolesti. Několik studií o fungování mozku také ukázalo aktivitu ve sluchovém kortexu (kůře) mozku během tinnitu. Aby se dokázala teorie, že abnormální aktivita v oblastech mozku, které nějak souvisí se sluchem, je přímo spojena s tinnitem, doktor Gerloff a jeho kolegové z univerzity v Tuebingenu v Německu použili magnetickou stimulaci. Magnetickými podněty zasahovali do aktivity specifických částí mozku u 14 pacientů, kteří trpí tinnitem déle než 1 rok. Pacienti si museli dát na hlavu úzké a přesně padnoucí plovací čepice, na kterých bylo vyznačeno 12 různých bodů, jež měly indikovat oblasti magentické stimulace. Pozornost byla zaměřena hlavně na ty oblasti mozku, které mají co do činění se zpracováním sluchových podnětů, a 4 oblasti sloužily při pokusu jako kontrolní. Magnetické podněty byly aplikovány pětkrát asi po 30 sekundách, pokaždé trvaly stejně dlouho. Výzkumnící zjistili, že když aktivovali oblast mozku, která se nazývá levý temporoparietální cortex (oblast mozkové kůry mezi spánkovou a parietální kostí), který obsahuje několik sluchových center, tinnitus byl u některých pacientů krátkodobě zmírněn a snížen. Stimulace kontrolních oblastí nevedla u žádného pacienta ke zmírnění šelestů. Autoři si všimli, že pouze 8 ze 14 pacientů pociťovalo úlevu od tinnitu během jedné a více magnetických stimulací temporoparietálního kortexu. Dokonce jeden pacient si stěžoval na chvilkové zhoršení tinnitu. Toto značí, že nervové buňky temporoparietální oblasti mozkové kůry nemohou být zdrojem všech šelestů. Nicméně výsledky pokusů alespoň nabízejí řešení pro další zkoumání. (Tinnitus Focus, RNID Tinnitus Helpline Newsletter)
Terapie u pacientů s tinnitem (První výsledky a vyhodnocení pozorování u pacientů ORL) Pacienti s tinnitem jsou systémem zdravotní péče považováni za drahou a problémovou skupinu s neadekvátně vysokými náklady na léčbu, ale přitom často s frustrujícími výsledky léčení. Odhaduje se, že během prvních 17 měsíců bylo vydáno jen na léky podporující prokrvování pro pacienty s chronickým tinnitem asi 420 euro (12 600 Kč) na jednu osobu. Mnoho pacientů užívalo tyto léky po dobu 4 až 29 let! A k této sumě musíme přičíst ještě výdaje na ambulantní a stacionární infuze. Naše studie se zaměřila nejen na cenu léčení šelestů. Výsledky zkoumání sice nejsou zcela reprezentativní, ale mohou posloužit jako ukázky různých trendů v léčbě. Vzorek zahrnoval 61 mužů a 60 žen o průměrném věku 51 let. Nejčastějšími příčinami tinnitu byly stres (31 %), ztráta sluchu (22 %), u lidí pracujících byl udáván hluk u 60 % případů, u 22 % nebyla příčina známá. U 60 % osob se vedle tinnitu objevila ještě nedoslýchavost, u 20 % přecitlivělost na hluk a u 30 % se přidružily závratě. Nejčastěji používanou terapií byla léčba pomocí infuzí (60 %), prášků (58 %), rehabilitační gymnastika (26 %), masáže (21 %), psychoterapie (20 %), chiroterapie (15 %), autogenní cvičení (10 %), akupunktura (10 %) nebo tinnitus retraining terapie (TRT terapie) (6 %). Četnost a použití rozličných terapií se nelišily u lidí žijících ve městě nebo na vesnici. V průběhu našeho sledování tinnitu neudávala polovina pacientů žádné výrazné změny, u 4 % došlo ke zhoršení a u jedné třetiny ke zlepšení. Co se týče kvality života, zůstaly tělesné obtíže většinou nezměněné, ale 55 % osob pociťovalo zlepšení svých psychických problémů. U 38 % se však duševní stav ještě zhoršil. A konečně náklady na léčbu: Pokud spočítáme všechny uvedené ceny dohromady, bylo na jednoho pacienta během doby výzkumu vydáno asi 425 euro (12 750 korun). K tomu musíme připočítat náklady na léčbu v nemocnici, tj. asi 100 euro za rok a náklady na proplácení nemocenské (tj. průměrně 170 euro ročně). Je však nutné započíst i cenu ostatních léčení mimo tinnitus, jako je léčba u psychiatra, zubaře, fyzioterapeuta, ortopeda nebo při rehabilitaci. (Tinnitus Forum)
O tinnitu na univerzitě v Hannoveru V loňském roce jsme začali s průběžným mapováním tinnitu. Naším cílem je po dva roky sledovat 200 osob postižených šelesty, a to od počátku jejich potíží. Do současné chvíle se nám podařilo získat asi 150 pacientů, a u 123 z nich již můžeme zveřejnit první výsledky. Průměrný věk dosavadních účastníků studie byl 42 let. Nejmladšímu bylo 21 let, nejstaršímu 68. Ženy tvořily 58 %. Hned na začátku jejich onemocnění jsme zjišťovali, jestli dokážou s tinnitem normálně žít a zvládat ho. Celkem 8,7 % dotázaných odpovědělo, že "ne", 23,9 % "spíše ne", 50 % osob "spíše ano" a 17,4% "ano". Po třech měsících byli ti samí lidé dotázáni znovu, a jejich reakce se velmi změnily. Žádný již neodpověděl "ne", 6% "spíše ne", 34,7 % pacientů tvrdilo, že jim život s tinnitem zoufalství a těžkosti spíše nepřináší a 59,2% zvládalo s tinnitem normálně žít. Tyto výsledky byly překvapivé i pro nás, neboť jsme odhadovali, že počet nespokojených pacientů bude mnohem vyšší. Další otázkou, kterou jsme si kladli, bylo, zda existuje nějaká určitá skupina lidí, kteří trpí šelestmi více než jiní. Po čase jsme mohli identifikovat pět skupin lidí: Nejvíce postiženi tinnitem byli lidé, kteří trpěli depresivními náladami anebo chronickým stresem (25 %). Druhou skupinou, jež nejvíce trpěla tinnitem, byli ti, kteří si stěžovali ještě na jiné závažné tělesné potíže (19 %). Třetí byl typ lidí, kteří jsou silně orientováni na výkon a vykazují hodně pracovních výsledků (15 %). Čtvrtou skupinou, tedy jednou z těch, která trpí šelesty méně, byli pacienti, kteří jsou dobře sociálně přizpůsobeni, a kteří si nepřipadají sebestřední (25 %). Nejméně postiženi tinnitem byli pacienti, kteří nejsou v životě zatěžováni starostmi, a kteří se také méně orientují na výkon. Jen zřídkakdy mají ještě jiné tělesné potíže (18 %). Naše závěry jsou zatím asi takové: Tinnitus sám o sobě není zatěžující, ale každý člověk mu přikládá jiný význam. A to se velmi liší u každého člověka. Naše studie je však na samém počátku. Máme před sebou ještě dva roky práce, a teprve poté zveřejníme opravdu fundované závěry. (Tinnitus Forum)
Tinnitus a poruchy spánku Nedávno byl u mě zjištěn tinnitus. Ačkoli ve dne mohu vše normálně zvládnout, v noci je pro mě tinnitus velkým problémem. Někde jsem četl o generátorech šumu. Myslíte, že by mi nějaký mohl pomoci? Generátory šumu (Pozn. překladatele: u nás hovorově řečené "šumáky" patřící k tzv. maskerům) jsou nyní běžně nazývány generátory šumu na noční stolek. Tyto pomůcky produkují rozmanité ruchy, podobné zvukům rádia mezi rozhlasovými stanicemi, a také zvuky příboje a deště. Mohou být velice užitečné když nemůžete usnout, obzvláště pokud je váš pokoj velmi klidný, protože vás pomáhají rozptýlit od vašeho šelestu. Různé druhy se liší podle toho, zda se zapojují do sítě, nebo pracují na baterii, některé hrají celou noc, jiné jen hodinu. Některé se používají spolu s polštářovým reproduktorem (malý reproduktor zašitý do polštáře), takže zvuky procházejí přes polštář a slyšíte je tudíž jenom vy. Mohlo by být velmi přínosné, abyste přehodnotili svůj životní styl. Většina lidí se obává, že kofein narušuje spánkový režim, není ale pravda, že se tento problém vztahuje jen na kávu. Kola-nápoje a čaj obsahují vysoké hladiny kofeinu, takže i jich byste se měli vyvarovat od pozdního odpoledne. Alkohol, přestože vás může unavit a zpočátku můžete při jeho konzumaci i usínat, poškozuje kvalitu vašeho spánku - a může vám přivodit neklidnou noc. Vede to jen k únavě následující den. Tabák způsobuje podobné problémy. Vyhýbejte se také cvičení pozdě v noci, protože vaše tělo se bude stále cítit příliš aktivní na spaní. Pokuste se vypěstovat si spací návyky. Vyberte si čas vhodný pro usínání a dbejte na jeho dodržování. Musí to být realistický čas, kdy víte, že už býváte unaveni. Pokud nemůžete usnout ani po hodině a půl, vstaňte. Běžte do jiné místnosti a zkuste nějakou nenáro |
Všechna práva vyhrazena
Publikování nebo šíření obsahu článků z Gongu je bez souhlasu redakce zakázáno.
Partneři: Životné minimum 2010 | Čistá inflácia | Bohatí.sk | Tapety na PC | SMS zdarma | W-script Wallpaper Script | i15.cz | Swarovski
Publikování nebo šíření obsahu článků z Gongu je bez souhlasu redakce zakázáno.
Partneři: Životné minimum 2010 | Čistá inflácia | Bohatí.sk | Tapety na PC | SMS zdarma | W-script Wallpaper Script | i15.cz | Swarovski