S čím mohou pomoci sociální služby – příběh 2.

Autor: , vydáno 01/11/15 v 23:38

S čím mohou pomoci sociální služby  – příběh 2.

(příběh druhý) časopis Gong 10 – 12/2015 strana 32 – video ve ZJ – článek o pomoci v sociálních službách

YouTube Preview Image

Minule jsme si řekli, jak mohou sociální služby pomoci, když člověk stárne nebo potřebuje pomoc druhé osoby. V dnešním příběhu se zaměříme na lidi, kteří se potkají s různými návykovými látkami, někdy říkáme: „berou drogy“.
Může se zdát, že se v dnešní době o drogách tolik nepíše. Neznamená to, že kolem nás nejsou. Naopak, jsou a máme i služby, které pomáhají jak těm, co drogy užívají, tak i těm, kteří experimentují, pomáhají i rodičům a kamarádům, kteří chtějí pomoc svým blízkým. Drogou může být zprvu jen trocha alkoholu, sem tam marihuana a najednou je zde závislost.
Vidět své dítě jak propadá drogám je velmi smutný příběh. Stejně smutný pohled je i na kamaráda, maminku nebo sourozence. Důležité je vědět, že jsou odborníci, kteří nám pomohou.
Do jednoho adiktologického centra služeb (centra, které pomáhá lidem užívajícím návykové látky) přivedli rodiče svého 16letého syna. Chtěli mu pomoci od alkoholu a kouření marihuany. Nejdříve se jednalo jen o občasné užívání a rodiče si říkali – musí si to zkusit. Po čase zjistili, že syn přestal respektovat pravidla, která se mu snažili stanovit. Drogy měly ve všem přednost: na fotbal přestal chodit, kamarády měl úplně jiné.
Na první schůzce mluvili o své obavě o synovo zdraví a o strachu, že alkohol a marihuana dovede syna k dalším drogám. Nevěděli, jak dál a co mají dělat. Během prvního setkání se za pomoci pracovníků centra nastavily jasné a pevné hranice, se kterými souhlasil i jejich syn. Při druhém setkání se ukázalo, že stanovená pravidla syn ani rodiče nedodržují. Rodiče z důvodu velké zaměstnanosti, neměli čas se synovi věnovat. Syn nedostatek jejich pozornosti řešil drogami a snažil se strhnout jejich zájem a pozornost na sebe.
„Důvod, že dítě začne brát drogy, bývá často důsledek problémů v rodině, které se delší dobu neřeší.“
Poté, co celá rodina společně s pracovníky objasnila a jasně pojmenovala v čem je problém, začali společně vytvářet nová pravidla. Mimo jiné zlepšit rodinné zázemí. Rodiče začali spravedlivě dělit pozornost mezi práci a čas trávený se synem. Oceňovali snahu syna pomalu se osamostatnit a vzít život do svých rukou a vydat se správným směrem. Zlepšení pohody doma mělo dobrý vliv na syna. Přestal se obávat dřívějších negativních reakcí obou rodičů a začal respektovat rodinná pravidla. Pracovníci Centra během dalších konzultací fungovali jako podpůrný článek, přinášeli nezávislý pohled a moderovali vzájemnou rodinnou komunikaci. Situace v rodině se postupně obrátila k lepšímu, všichni opět k sobě měli blíž a obnovily se dříve narušené vztahy. Za další měsíc rodina společně využila další konzultace, která jejich snahu zrekapitulovala, podpořila je a pomohla dořešit poslední nesrovnalosti. Po necelém roce kontaktovali rodiče a syn pracovníky a sdělili jim, že další pomoc nepotřebují.
Konec příběhu. (Příběh je inspirován materiály CpKP střední Čechy.)
Znáte jiný příběh? Ze zkušenosti vím, že podobných příběhů je mnoho. Bohužel ne každý dopadne stejně dobře jako ten náš. Důležité je umět najít včas pomoc, nebát se obrátit na odborníky. Ve vašem okolí jsou dostupné služby, které nabízejí různou formu pomoci. Pomoc je nabízena zdarma a lze se předem o návštěvě domluvit. Nejčastěji se jmenují K-centrum, poradny v oblasti závislostí nebo adiktologické centrum. Pokud máte podobné problémy a nevíte o centru nebo službách ve svém okolí, zeptejte se známých, zastavte se v nejbližším větším městě nebo hledejte na internetu. Zajděte na váš příslušný úřad a zeptejte se, kdo v okolí poskytuje podobnou službu.

Autor: Martina Macurová, sociální pracovnice

Komentujte