O ušních šelestech – tinnitu

Autor: , vydáno 18/01/12 v 11:42

O ušních šelestech – tinnitu

Časopis Gong organizuje pravidelná setkání lidí trpících akutním nebo chronickým ušním šelestem neboli tinnitem. Na jedno z nich se přišel podívat také MUDr. Rudolf Zemek. Pan doktor se předem neohlásil a na setkání rovněž nevystoupil, takže zůstal skromně „neidentifikován“ až do konce.

Nikdo z nás tudíž nevěděl, že mezi sebou máme autora knížky Migréna a tinnitus, která mimo jiné podává přehled možných postupů standardního i alternativního léčení tinnitu. Po skončení akce však pan doktor přece jen vystoupil z anonymity a já se ním domluvila na společném povídání o jeho zkušenostech s pacienty s tinnitem i o jeho nové knížce, která v roce 2011 vyšla v knihovničce Meduňky.

Doktor Zemek pracuje jako praktický lékař v bavorském příhraničí a přitom se zabývá alternativní medicínou, které se věnuje přes dvacet let. K titulu MUDr. mu přibyl ještě další titul, německá specializace, která v překladu znamená něco jako „specializace pro přírodní léčby“ a zahrnuje mimo jiné i akupunkturu, baňkování a pohled na pacienta z pozice celostní medicíny. Těžištěm jeho práce je hledání optimální léčby chronických bolestivých stavů pohybového aparátu, spojených často s dalšími zdravotními problémy. Jakožto praktický lékař zůstává nadále v kontaktu se standardní medicínou. Mezi jeho pacienty bylo za uplynulých 15 let i 25 šelestářů. Většinou šlo o lidi, kteří ho vyhledali jako praktického lékaře s úplně jinou nemocí a své dlouhodobé trápení s ušními šelesty zmínili jen jakoby mimochodem. Některé z nich upozornil na možnost alternativní léčby. Základem této terapie je akupunktura, akupresura a lokální anestezie tzv. spoušťových bodů (tzv. trigger-points), což jsou body na těle citlivé na tlak prstu. A hlavně ty body, z nichž pod tlakem prstu bolest vyzařuje nebo vystřeluje jinam. Některým pacientům pomohl tím, že je po zralé úvaze odeslal úvaze k odborníkovi, u něhož ještě nebyli. Tímto způsobem se někdy podařilo zajistit důležité vyšetření, které chybělo v mozaice těch, jimiž šelestář do té doby prošel.

Některé úspěšné případy léčby tinnitu zmiňuje doktor Zemek i ve své knížce, ačkoli upozorňuje na to, že cílem knihy samozřejmě není vzbudit dojem, že alternativní postupy „nakonec vše vyřeší“ nebo že vyléčí každou migrénu či tinnitus.

Zkušenosti s pacienty s tinnitem

„Odhaduji, že jsem vyléčil z těch pětadvaceti lidí s tinnitem asi pět. Tři úplně, ti se šelestů zbavili. U těch dvou dalších se tinnitus utlumil, takže se pro ně stal snesitelným a nerušil je,“ vysvětlil mi. „Ale byly to náhodné trefy. Ti lidé ke mně přišli jako k poslední stanici a náhodou to klaplo.“

Nedávno přišla k doktoru Zemkovi v podvečer na pohotovost mladá žena, která se dostavila v doprovodu svého otce. Držela si hlavu, plakala a měla silné bolesti hlavy a intenzivní, před několika dny vzniklý oboustranný tinnitus, který popisovala jako „zničující bručení“. Dotazováním se zjistilo, že kdysi prodělala silné záněty středouší, na které občas brala antibiotika. Byla ve špatném psychickém stavu a nemohla spát.

„Píchnul jsem jí do svalu injekci složenou z více léků. Je to takový můj ´injekční koktejl´, který obecně dávám pacientům, když mají silné bolesti a současně jsou psychicky na dně – pláčou, cítí lítost nebo hrůzu apod. Injekce se skládá z metoclopramidu, dexamethasonu a tramalu a při výrazných bolestech kloubů či páteře tam přijde ještě piroxicam. Jednotlivé složky se ve stříkačce nesrážejí. Jde o směs, která pokryje bolesti, nemikrobiální zánět a částečně stabilizuje i psychiku pacienta. Němečtí pacienti účinnost směsi opakovaně potvrdili. Popsaný koktejl jsem pacientce dal, ona se uklidnila a já věděl, že jí to na noc zbaví bolestí hlavy. Ale přemýšlel jsem, co dál. Tinnitus po injekci samozřejmě nezmizí, ale pokud se po ní šelesty, byť i jen trochu zmírní, je tu naděje na jeho pozdější příznivé ovlivnění. Vyšetřil jsem pacientku v oblasti hlavy a krční páteře a kam jsem sáhl, tam to pacientku bolelo. Nicméně na pohotovosti jsem v roli lékaře, který může (a smí) poskytnout pouze akutní pomoc s cílem „překlenout víkend“. Neměl jsem tedy možnost déle se pacientce věnovat. Ale kdybych mohl, pak bych vzal injekční stříkačku s lokálním anestetikem, například půlprocentním prokainem a umrtvil bych nalezené bolestivé a spoušťové body,“ vysvětlil mi doktor Zemek.

Lokální anestetika mají stejně jako akupunktura u tinnitu empiricky prokázaný účinek. Ten se projeví, když se touto metodou ošetřují na pohmat citlivé body (zmíněné spoušťové body), které se nacházejí převážně v oblasti úponů žvýkacích svalů, spánků a krční páteře. Úspěch se samozřejmě nedostaví hned po prvním ošetření. Podle doktora Zemka je třeba více sezení v časovém horizontu zhruba půl roku s tím, že choroba která trvá nebo trvala roky se nevyléčí během dnů nebo týdnů.

Přístup k léčení tinnitu v Německu

Poprosila jsem pana doktora, aby se pokusil srovnat péči o šelestáře v Německu a u nás. Odpověděl: „V Německu berou tinnitus velmi vážně. Kdo se dostaví k lékaři se sluchovým kolapsem a tinnitem, ten je ve většině případů bezprostředně odeslán na infuze. Pacient má velkou šanci, že když u lékaře problém jaksepatří vylíčí, dostane se mu dle možnosti infuzní léčby. V průběhu deseti dní dostane po jedné infuzi, která má úkol zlepšit prokrvení v oblasti hlavy a vnitřního ucha. Čí tinnitus (vzniklý v souvislosti se sluchovým kolapsem) na infuze zareaguje zmírněním, ten má šanci, že se ho později případně zbaví. Infuze se mají aplikovat do několika hodin po vzniku (jakéhokoli) akutního tinnitu. Jednodenní prodlení už je poměrně dlouhá doba. Optimální časové okno, kdy infuze pomůže, je přibližně 12 hodin…

Pár slov ke sluchovému kolapsu. Jeho častost leží někde kolem čísla 1 : 5000. Tato akutní událost postihuje nejen dospělé, ale stále častěji i děti. Postižení lidé jsou většinou bez jakýchkoli známek nějakého cévního onemocnění. K nemoci přispívají infekční nemoci jako chřipka, plané neštovice a mononukleóza. Příušnice a spalničky také – ty mohou vést nejen k šelestům, ale případně i ke ztrátě sluchu. Náhlé omezení sluchu – ať s tinnitem nebo bez něj – je vždy vážnou událostí a je třeba léčebně ihned reagovat.“

Doktor Zemek se setkal i s pacienty s akutním tinnitem, kteří tuto kúru prodělali opakovaně. Tinnitus se u nich objevil i vícekrát po sobě. Když dostali infuze bezprostředně po zhoršení, byli šelestu nadlouho skoro zbaveni. U léčby akutního tinnitu se podává série nitrožilních infuzí, většinou s pentoxyphyllinem, hydroxylovaným škrobem, kortikoidy a někdy i s vhodným lokálním anestetikem.

Existují samozřejmě pacienti, jejichž tinnitus nereaguje ani na infuze, ani na jakoukoli myslitelnou léčbu. Optimální terapií v takových v takových případech je podle Zemka pokus o kombinaci standardní a alternativní medicíny: „Faktorů, které mohou ke vzniku šelestů přispět, je totiž mnoho, jak těch medicínsky banálních, tak těch vážnějších.“ Jejich přehled uvedl ve své knížce.

Co se najde v oblasti ucha

V oblasti zevního ucha – tedy ve zvukovodu – se může vyskytnout mazová zátka, cizí tělísko, malý vřídek, nebo nějaká jiná příčina způsobující ucpání zvukovodu. Všechno co do zvukovodu nepatří, vytváří podmínky pro množení mikrobů, které tam nepatří, a to baktérií, virů i plísní. Výsledkem jsou záněty kůže zvukovodu, v krajním případě mykózy a i malé vřídky, tzv. furunkly. Zvukovod může být postižen i samostatnou kožní chorobou, například seborrhoickým ekzémem u akné apod. Všechny tyto chorobné procesy ve zvukovodu jsou schopné tinnitus když ne vyvolat, tak lokálně dráždit a šelesty udržovat. „Zvukovod se má otoskopicky kontrolovat několikrát do roka. A nemusí to být zrovna ušařem, k orientačnímu vyloučení hrubších poruch stačí i prohlídka praktikem,“ zdůrazňuje doktor Zemek. „U šelestáře občas najdete v uchu překvapení,“ říká. „Už jsem našel pacientovi s dlouhodobým tinnitem v uchu rozkládající se mouchu nebo také přehlédnutou třísku a podobně.“ Doktor Zemek doporučuje pravidelnou vizuální – tedy otoskopickou – kontrolu stavu zvukovodu, následovanou dle potřeby jednoduchým a současně šetrným výplachem, který je potřebný k uvedení a k udržování zevního ucha/zvukovodu v co možná nejzdravějším stavu. U prokázané mykózy zvukovodu se však vyplachovat nemá – o způsobu léčby rozhodne ušař. Po výplachu není radno pokoušet se zbylou vodu vysušit tampónkem na špejli – je tu nebezpečí poranění kůže zvukovodu se vznikem nové potíže.

V oblasti středního ucha se mohou vyskytnout chronické záněty. Pokud zůstanou nerozpoznané a neléčené, mohou tinnitus způsobovat a po léta udržovat, ostatně zrovna jako chronické záněty vedlejších dutin. Chronický zánět může ve středním uchu postihnout i bubínek, odborně se mluví o myringitis. Ve tkáni bubínku vznikají drobné puchýřky, jejichž příčinou je aktivní infekce viry, mykoplasmaty a také baktériemi, typicky streptokokem pneumoniae. Šelesty mohou vzniknout i po tzv. barotraumatu, čímž je míněna náhlá změna okolního tlaku vzduchu, jak se to stává v letadle při turbulencích nebo při neopatrném potápění. Barotrauma přichází v úvahu dále v situacích, kdy se člověk octne v blízkosti explose. Ta nemusí poškodit „tělo“, ale sluch může zůstat nadlouho poškozen jak nedoslýchavostí, tak tinnitem.

Šelestáři mohou mít mj. problémy i s nedomykavou Eustachovou trubicí. Porucha vznikne snížením tlaku tkáně typicky při extrémním náhlém zhubnutí jako při anorexia nervosa, dehydrataci a po dlouhodobých silných průjmech. Ve hře je tu i těhotenství a užívání antikoncepce. Nedomykavost Eustachovy trubice je provázena autofonií, nedoslýchavostí a tinnitem. Na tento typ poruchy se myslí většinou jen zřídka. Tinnitus způsobený nedomykavostí Eustachovy trubice se ve výjimečných případech zlepší po její katetrizaci.

V oblasti vnitřního ucha mohou tinnitus způsobit záněty, a to jak bakteriální, tak virové, typicky pásový opar, latinsky zoster oticus, který navíc může velmi bolet a vést až ke ztrátě sluchu na postižené straně. Pak jsou tu definované nemoci vnitřního ucha jako Meniérova choroba nebo otoskleróza, což je postupující organická porucha. „Tinnitus, který je vázaný na organické změny vnitřního ucha, bývá jen málo ovlivnitelný,“ upozorňuje doktor Zemek. Ušní šelesty spojené se závratěmi mohou být prvními projevy Meniérovy choroby (tzv. Lermoyezovy varianty) a mohou jí měsíce až léta předcházet a tak svým způsobem na její vznik upozorňovat. Pak je tu ještě občasný nádor sluchového nervu (neurinom akustiku). Ten svým růstem utlačuje okolní tkáň a vede k poruchám sluchu a tinnitu. Nedoslýchavost a ušní šelesty mohou být prvními příznaky plíživého vzniku neurinomu akustiku. Při vzniku současném výskytu těchto potíží se má mj. myslet nejen na neurinom, ale případně i na mikroskopické cévní klubíčko – tzv. angiom.

Další faktory ovlivňující tinnitus

K vlivům způsobujícím nebo udržujícím tinnitus patří bohužel i některé druhy léků. Typicky se jedná salicyláty (aspirin), chinin a jeho deriváty, dále léky močopudné (diuretika) jako kyselina etacrynová a furosemid. Ale nejpočetnější skupina (tzv. ototoxických) léků s nepříznivým vlivem na ucho a sluch jsou aminoglykosidová antibiotika jako je streptomycin, neomycin, viomycin, vancomycin, kanamycin a gentamycin. Všechny uvedené léky mohou ve větší nebo míře přispět ke vzniku a udržování ušních šelestů. Ty mohou být mimo jiné první známkou předávkování acylpyrinem.

Pak jsou tu interní choroby, například vysoký cholesterol, ateroskleróza, cukrovka a hlavně vysoký krevní tlak. Často jde o nemoci ovlivnitelné. Patří sem i roztroušená skleróza, která moc ovlivnitelná není.

„Normalizace krevního tlaku je nutnou podmínkou pro zlepšení tinnitu. Pacientům doporučuji měřit tlak denně, a to na obou pažích,“ zdůrazňuje. „Tlak by dlouhodobě neměl být přes 140/90, ale ani pod 100/60 . Tlak se má udržovat na hodnotách blízkých normálu. Lidé s nízkým tlakem by měli hodně pít a udržovat krevní řečiště takříkajíc plné. U vysokého tlaku se pak má pátrat po dalších interních chorobách. Tlak se má měřit na obou pažích. Zjištěný znatelný rozdíl tlaku vpravo a vlevo je negativním faktorem, který podle mne zhoršuje prognózu . U tinnitu i u migrény to znamená, že tyto potíže budou později hůře léčitelné. Jde o tzv. prognosticky negativní znak,“ vysvětlil mi Rudolf Zemek a přiznal, že jasné vysvětlení pro tento jev nemá. „Je to moje mnohaleté empirické pozorování.“

Z dalších faktorů, které mohou způsobit tinnitus, Zemek v knize zmiňuje vliv arterie vertebralis, tepny, která prochází otvory ve výběžcích obratlů krční páteře a zásobuje krví oblast spodiny lebeční. Nemocní s tinnitem často trpí zúžením této cévy. Zúžení cévy je buď vrozené, anebo může být získáno chybným postavením krční páteře. Tinnitus může provázet i epilepsii, schizofrenii, může být ovlivněn i nedostatkem či nadbytkem červených krvinek a jinými onemocněními. Častou příčinou tinnitu je pak porucha chrupu a čelistního kloubu a funkční nebo i organické poruchy krční páteře. Nejčastějším nálezem na krční páteři je její vadné držení a omezení schopnosti otáčení (omezení rotace). V těchto případech se mluví o blokádách. Tinnitus však mohou ovlivnit i některé potraviny s vysokým obsahem glutamátu.

Dále mne zajímalo, proč doktor Zemek v knize spojil téma tinnitu a migrény a zda v těchto dvou onemocněních vidí nějakou souvislost. „Obě nemoci jsou jednostranné nebo mohou být jednostranné. A když sáhnu pacientům s tinnitem nebo s migrénou na body na šíji a spoušťové body na hlavě, reagují skoro stejně nebo velmi podobně. Je to moje osobní zkušenost.“

Příběh pacientky s tinnitem

Jedna z pacientek doktora Zemka, 67letá žena žijící v Německu, patří k těm několika málo chronickým šelestářům, u nichž se podařilo po letech výrazně snížit intenzitu šelestu na přijatelnou mez. Příběh její léčby je popsán v závěru knihy:

„U ženy trval mnoho let velmi intenzivní tinnitus. Ten byl léčen všemi dostupnými prostředky standardní medicíny, bylo podáno nesčetně infuzí, pacientka prošla všemi odděleními na klinikách v univerzitním městě Bayreuthu a pobývala i ve vyhlášeném univerzitním městě Erlangenu. Měla za sebou nejméně dva vážné pokusy o sebevraždu. Při orientačním klinickém vyšetření jsem na ní našel několik výrazně citlivých bodů kolem uší, nad kostosternálními spoji (úpony žeber na hrudní kost) a také na zádech kolem lopatek. Paní přinesla celou igelitku nejrůznějších léků na ukázku toho, co všechno zkusila a co nezabralo. Doporučil jsem jí, aby přinesené léky vysadila. Sama řekla, že jejich účinek byl nulový a že se do jejich užívání musela nutit. Řekla, že přišla proto, že se odhodlala zkusit ještě jeden, z jejího hlediska nejspíš poslední pokus o vyléčení nebo o podstatné zmírnění nesnesitelných šelestů v uších. Důkladně jsem ji tělesně vyšetřil. Při vyšetření jsem pátral v horní polovině těla a v oblasti hlavy po bodech citlivých na tlak prstu, po tzv. spoušťových bodech… Našlo se jich dost.

Všechny nalezené relevantní spoušťové body jsem umrtvil půlmililitrem půlprocentního lokálního anestetika, které se do nalezených spoušťových bodů vstříklo tenkou (zubařskou) jehlou. Do hýžďového svalu přišla injekce výtažku z gingko biloby (jinanu dvojlaločného) v nejvyšší přípustné dávce. Infiltrace citlivých bodů pacientku zpočátku trochu bolela, přesto ji bezproblematicky tolerovala. Do ušního boltce jsem posadil vždy po několika akupunkturních jehlách. Paní chodila na sezení několik měsíců jednou až dvakrát týdně. Fakt, že léčení po prvním sezení nevzdala, byl způsoben tím, že se jí hned napoprvé sice nepatrně, ale přece jen znatelně ulevilo… Chodila pravidelně, občas se k akupunkturním jehlám a obstřikům přidala masáž krční páteře. Pak se to stalo. Po několika měsících došlo skokem k náhlému snížení intenzity tinnitu. Pacientka to popisovala jako „nepopsatelné ticho“, které ji zpočátku „děsilo“. Jak sama řekla, nechtěla svému štěstí věřit…

Doktor Zemek přijal dne 10. listopadu naše pozvání na listopadové setkání šelestářů, pro něž si připravil krátkou přednášku. O tinnitu přednášel začátkem listopadu i v Městské knihovně v Praze. Na jeho webových stránkách dr-rudolf-zemek.cz najdete informace na otázky týkající se celé řady nejrůznějších zdravotních potíží. Zájemci o knížku Migréna i tinnitus si ji mohou koupit ve stáncích PNS nebo objednat na dobírku na mailu mojemedunka@centrum.cz nebo smskou na telefonu 776 696 697.

 

3 odpovědí na “O ušních šelestech – tinnitu”

  1. ondra

    Pro 4th, 2012

    Dobrý den, mohli byste mi prosím, moc moc prosím někdo sdělit, kam se obrátit, aby mi neřekli, že se s tím šelestem v uších nedá nic dělat anebo že se s touto „nepříjemností“ musím naučit žít? Bydlím v Olomouci. Našel jsem na internetu články hovořící o různých bylinkách, ale nikde se nepíše, jaké bylinky konkrétně pomáhají. Existuje tu někde proboha místo, kde se podobným lidém druzí snaží pomoct a ne jen dělat byznys?

    • Kysilka Pavel

      Čer 13th, 2013

      Dobrý den. Pokud by jste se dozvěděl odověd na svůj dotaz,
      pošlete mi prosím odpověd.Trpím podobným problémem a také
      nevím na koho se mám obrátit. Má ušní lékařka mi pořád tvrdí, že
      s tím musím smířit . Mnohokrát dík.
      můj e-mail kysilka-p@seznam.cz

  2. Peter Studeník

    Bře 15th, 2017

    Dobrý den,
    taky jsem trpěl tinnitem a sám si prošel touto cestou plnou beznaděje a zoufalství. Nakonec jsem cestu k úplnému vyléčení našel a o mém vyléčení jsem napsal knihu. Taky jse připravil webové stránky, kde shrnuji základní doporučení, kontakt na lékaře placené pojišťovnou a pod. Více na http://www.beztinnitu.cz

Komentujte