Léto budiž pochváleno

Autor: , vydáno 17/07/13 v 6:23

Slova klasika – básníka Fráni Šrámka mají hodně do sebe. Léto je čas barev a žhavého slunce, dozrávajících malin, luk provoněných posečeným senem, naplno znějících serenád cvrčků nebo jen čas pro příjemně vanoucí chladivý větřík.

Léto se vyznačuje svěžestí, je příjemné, rozmarné a poskytuje mnohé. Pojí se s ním půvaby a krásy přírody, ale také vzpomínky na prázdniny a nejedno dobrodružství. Je to čas stvořený pro posezení u praskajícího ohně, výlety, nová poznávání, dovolenou nebo pro obyčejné nicnedělání. Léto je plné báječných chvil volna a odpočinku, jedinečných zážitků, dní naplněných štěstím a kouzlem okamžiku. Léto, to je být všude tam, kde je hezky, kde člověk najde vnitřní klid a vyváženost, načerpá novou energii.

Rozhodně to je příležitost zeptat se některých našich čtenářů na jejich prožitky spojené s létem a letními prázdninami.

Naše tři anketní otázky zněly:

Máte rádi léto?
Na jaké letní prázdniny vzpomínáte nejraději?
Co plánujete letos v létě podniknout?

 Ivona Striová (23 let)

Léto je jedno z nejkrásnějších ročních období a každý rok se na něj strašně těším. Je teplo, sluníčko, příroda voní. V tomto ročním období můžu cokoliv podnikat. Jet na dovolenou, do kempu, sportovat, relaxovat…. Hlavně, když není škola a mám dlouhé volno. (smích)

Jako malá jsem ráda jezdila na tábory pro neslyšící. Byl to hezký čas. Vzpomínám třeba na mezinárodní tábor pro nedoslýchavé na Slovensku, kam jsem jela v osmnácti letech na 14 dní. Báječné léto. Nebo jsem jezdila se ségrou na turistiku, protože mě nadchla příroda. Paradox je, že když jsem byla menší, měla jsem pocit, že letní prázdniny jsou delší a pomalejší. V současné době mi čas utíká rychleji, mám více plánů a vím, jak prožít léto. Než se naději, zase začne škola.

Zatím plánujeme s přáteli pobyt na chatě. Také budu občas chodit na brigádu. Jsme na začátku samotných prázdnin, a tak teprve začínám kout plány. (úsměv)

 Lenka Hejlová (28 let)

Léto mám docela ráda, ale raději mám jaro a podzim, tedy období, kdy se nemusím příliš zahalovat ani odhalovat. S létem mám jeden problém. Vadí mi jeho vedra či příslovečné „pařáky“. Během nich trpím jak zvíře a nejraději je celodenně trávím ve stínu a zoufale se dožaduji přítomnosti ochlazující vody. Na venkovní aktivity mě v tomto období moc neužije. Přiznám se ale, že jakmile se červen krásně provoní a projasní přicházejícím létem, ocitám se ve zvláštním stavu jakéhosi zpitomělého obšťastnění. Tento stav mizí ke konci července, pakliže je počasí monotónní (rozuměj vedra neustávají). Stejně meteorologicky vyladěný srpen většinou protrpím s vyhlídkami na ochlazující září.

Nevzpomínám si na žádné konkrétní léto. Samotný koncept léta a prázdnin s ním spojených mám v paměti uložen jako nesourodý sled pocitů, vůní, situací a řečových promluv vytržených z konkrétních dějů. Pravdou je, že v souvislosti s létem se mi většinou vybaví naše chata v Posázaví a element vody. Sázavský splav, modře natřený můstek u řeky, štípance od komárů, suchý záchod vedle chaty, kam jsme se se sestrou v noci bály chodit (k naší hrůze tam navíc visely sekery různých velikostí), bolest hlavy po návratu z vody zažehnávaná babiččiným jahodovým dortem, vůně sena…

Mám v současnosti dvouměsíční holčičku Emmu, takže s největší pravděpodobností nás s přítelem čeká léto proplenkované a prokojené. Dostala jsem nabídky pobýt s miminkem mimo Prahu u známých v severních Čechách. Zcela určitě se s přítelem a dcerkou objevíme na svatbách mých dvou dobrých přítelkyň… i to beru jako příjemné zpestření. Vše se ale bude odvíjet od naší Emmičky. Nic konkrétního se mi v harmonogramu jménem Léto 2013 nerýsuje. Příští rok (doufám) bychom jako rodina rádi zaletěli do Irska nebo na Island, kde máme kamarády. Jednou bych chtěla Emmě ukázat polární záři na Islandu nebo ji vzít na projížďku na islandském koni.

Jan Wirth (26 let)

Léto mám hrozně rád, protože si mohu užívat sluníčka. Je více světla, více energie, více aktivit. Na létě mi vadí jedině lidské pachy z potu.

Dovolená v zahraničí, túra v přírodě a na horách, plavání v jezeře – to jsou ty nejúžasnější vzpomínky.

Nic jsem předem neplánoval, ale vyrazím určitě někam za mořem. Rozhodnu se na poslední chvíli. V létě pořádají deaflympics v Sofii, tedy cesta do Bulharska.
Pak možná pocestuji po bývalé Jugoslavii jako jsou dnešní Chorvatsko, Černá hora, Albánie, Makedonie a Srbsko. Ale letos mě nejvíc láká Thajsko.

 

Romana Procházková

 

Komentujte