Handicap ve filmu

Autor: , vydáno 18/04/12 v 6:00

Handicap ve filmu

Filmová produkce uvede každoročně tisíce nových filmů. Nestává se často, aby v nich hlavní roli představoval nějaký zdravotní handicap, přesto se takové snímky najdou. Patří mezi ně například následují trojice, s jejíž obsahem se blíže seznámíme: španělský dokument V objetí ryb se zaobírá životem hluchoslepých lidí. Kanadský koprodukční snímek It´s All Gone Pete Tong zase sleduje osud populárního dýdžeje, který přijde o sluch. Australský film Bílá vrána se věnuje autismu.

V objetí ryb (El abrazo de los peces)

Španělsko, 2011, 96 min.

režie: Chema Rodríguez

hrají: José María, Clara a Norberto

Ve Španělsku žije asi 6000 hluchoslepých, z nichž 10 % má postižení celkové. Dokumentární film španělského režiséra Chemy Rodrígueze je vhledem do osobních životů několika rodin, které se s tímto závažným postižením snaží dennodenně vypořádat. Rozmanitá mozaika poskládaná z běžných denních situací, úvah a rozhorů s rodiči, sourozenci, vychovateli i odbornými specialisty diváka provede světem, v němž chybí hned dva ze základních lidských smyslů. Hlavními představiteli jsou Clara, Norberto a José María. Kromě postižení je spojuje láska k vodě. Ony ryby v titulu jsou metaforou právě pro ně.

Režisér filmu je zároveň otcem osmnáctileté Clary, které lékaři hned po jejím narození nedávali příliš šancí na přežití. Jeho vztah k ní tím ovlivnili natolik, že dlouhé roky nebyl schopný ji přijmout. Bál se vytvořit si k ní přílišnou citovou vazbu, aby předešel těžkému loučení. Místo toho volil formu útěku, často odjížděl na dlouhé zahraniční cesty, zatímco manželka zůstávala na péči o postižené dítě sama. Když Clara přežila kritický věk 12–13 let, Rodríguezův postoj se konečně změnil. Pochopil, že si musí užít každého dne, kdy může být své dceři nablízku. Dnes už je Clara plnoletá, její zdravotní stav se začíná zhoršovat a rodina stojí před vážným rozhodnutím, zda ji umístit do nově vzniklého ústavu pro hluchoslepé v Seville, nebo se o ni dál starat doma.

Norberto je veselý a milý chlapec se smyslem pro humor. Narodil se na Kanárských ostrovech, ale vyrostl v Madridu, kde absolvoval školu pro sluchově postižené. Film sleduje jeho poslední školní dny, loučení s učiteli a prostředím, v němž strávil dlouhých 12 let.

Má ještě zbytku zraku i sluchu, hraje na kytaru, tancuje breakdance a je nadšeným fanouškem fotbalového týmu Real Madrid.

Galicijský sochař José María je nejstarším z trojice hrdinů, narodil se hluchý a přibližně v osmi letech začal ztrácet i zrak. Se svým postižením se smiřuje velmi těžce, objevily se u něj deprese, ale přesto svůj každodenní boj s hluchoslepotou nevzdává. Snaží se být maximálně soběstačný, nicméně jeho sestra je mu vždy nablízku a obětavě dohlíží na každý jeho krok. José María je muž s obrovskou fantazií, která mu pomáhá vyplnit černé dny barevnými obrazy odehrávajícími se přímo v jeho hlavě. Některé ze svých představ nakonec vytesá do kamenných soch. Miluje moře, jeho nespoutanost a sílu. V moři se cítí, jako by se vznášel, jako by neexistovaly žádné problémy. V moři je volný.

Tento jedinečný dokument uznávaného režiséra, scénáristy a producenta Chemy Rodrígueze byl v únoru uveden na 7. ročníku festivalu španělských filmů La Película v Praze.

It’s All Gone Pete Tong

Velká Británie, Kanada, 2004, 90 min

režie: Michael Dowse

hrají: Paul Kaye (Frankie Wilde), Mike Wilmot (Max Haggar), Kate Magowanová (Sonya), Beatriz Batardaová (Penelope)

Frankie Wild je dýdžejem na Ibize. Má vše, po čem mnozí touží: tisíce fanoušků, uznání v branži, luxusní vilu, atraktivní manželku Sonyu, spoustu peněz a výjimečný hudební talent. Se svým zdravím však nezachází příliš šetrně, jeho život se podobá nezřízené jízdě plné drog, alkoholu a nekonečných flámů. Nadměrný hluk, kterému je při práci permanentně vystaven, ho připraví o sluch a následně také o práci v nahrávacím studiu, ženu i popularitu. Frankie se uzavře před světem, upadá do drogového deliria, ale nakonec se mu podaří odrazit ode dna. Pomalu se smiřuje s tím, že už nikdy nebude slyšet, a rozhodne se vyhledat odbornou pomoc. V centru pro lidi se sluchovým postižením potkává neslyšící Penelopu, s její pomocí se učí odezírat a objevuje principy tichého světa. Zjišťuje, že hudbu lze vnímat i jinak než sluchem, stačí se zaměřit na rytmus, který začne vidět všude kolem sebe a cítí jej prostřednictvím vibrací. Pustí se do důmyslného experimentu, jehož výsledkem je perfektní hudební nahrávka. Neslyšící dýdžej vyvolá nečekanou senzaci, čehož okamžitě využije jeho manažer Max. Frankie je opět v kurzu, tentokrát však proti své vůli, a tak se rozhodne situaci vyřešit po svém.

Snímek získal několik nominací na filmové ceny Genie Awards, které se každoročně udělují v Kanadě. Za nejlepší herecký výkon byl nominován rovněž Angličan Paul Kaye, jehož ztvárnění ohluchlého Frankieho bylo fenomenální. Stejně tak portugalská herečka Beatriz Batardaová v roli Penelope působila naprosto věrohodně. Několik měsíců se stýkala s neslyšícími, trénovala specifickou výslovnost a učila se znakový jazyk. Její filmový partner si dokonce zpočátku myslel, že doopravdy neslyší.

Ačkoliv je na začátku filmu uvedeno, že je natočen podle skutečné události, není tomu tak. DJ Frankie Wild je smyšlenou postavou. Nicméně ve filmu vystupuje několik pravých dýdžejů (Carl Cox, Tiësto, Sarah Main, Paul van Dyk, Pete Tong), což dodává filmu falešný pocit autenticity. Filmy tohoto typu se řadí k žánru „mockumentary“ (z ang. „mock“ – nepravý a „documentary“ – dokumentární).

Bílá vrána, The Black Balloon

Velká Británie, Austrálie, 2007, 97 min.

režie: Elissa Downová

hrají: Rhys Wakefield (Thomas), Luke Ford (Charlie), Toni Colletteová (matka), Erik Thomson (otec), Gemma Wardová (Jackie)

Celovečerní debut scenáristky a režisérky Elissy Downové popisuje život rodiny, v níž je starší syn postižený autismem. Předobrazem pro ni byly vlastní zážitky, sama totiž vyrůstala se dvěma autistickými sourozenci. Důvěrně známé prostředí tak dokázala vylíčit s naprostou uvěřitelností, bez zbytečného patosu, dokonce s řadou humorných situací. Rovnováhu mezi komickou i dramatickou složkou udržuje citlivě napsaný scénář i vynikající herecké výkony. Film právem posbíral řadu cen na filmových festivalech.

Hlavní postavou je nesmělý středoškolák Thomas, který se s rodinou právě přistěhoval na předměstí Sydney. Jeho matka má krátce před porodem, péče o domácnost se ujímá otec a na Thomasovi je, aby se postaral o svého postiženého bratra. Ten vyžaduje neustálý dohled, těžko zvládá nečekané situace, z cizích lidí je nesvůj a často propuká v záchvaty vzteku. Charlie dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Je sice schopný vnímat lidskou řeč, ale sám mluvit nedokáže. Při komunikaci s ním si rodina vypomáhá jednotlivými znaky znakového jazyka, jejichž význam zvládne Charlie pochopit. Ve škole se Thomas zamiluje do krásné spolužačky Jackie, rád by na ni udělal ten nejlepší dojem, ale Charlie svým chováním všechno pokazí. Jackie však projeví nebývalou empatii k oběma chlapcům, je dokonce schopná Charlieho přijmout snáz než jeho vlastní bratr. Stejný krok teď čeká na něj.

Foto: produkce filmů

Jedna odpověď na “Handicap ve filmu”

  1. Honza

    Čer 21st, 2012

    Zajimave. Mozna bych mohl doplnit napriklad japonsky film “ Ai wa mieru “ , ktery popisuje souziti dvou lidi se zrakovym postizenim a naznakem narazi na urcite predsudky a problemy. Bohuzel, nemam k dispozici ceske hacky a carky, takze odpustte, ze pisi bez diakritiky.

Komentujte