o nás předplatné kde si koupit kontakt archiv služby pro vás dopisy tinnitus nabídka knih Ohlasy na ST Redakční uzávěrky |
Nobelova cena a neslyšící Jako každoročně na podzim jsou také letos ve Švédsku a v Norsku vyhlašována jména nových laureátů Nobelovy ceny, nejprestižnějšího vědeckého ocenění. Snad každý ví, že Česká republika v dosavadní historii získala dvě Nobelovy ceny, v roce 1957 byla Nobelova cena udělena chemikovi Jaroslavu Heyrovskému a v roce 1983 spisovateli a básníkovi Jaroslavu Seifertovi. Málokdo však ví, že Nobelovu cenu získaly tři osobnosti, které byly postiženy hluchotou. Prvním neslyšícím laureátem Nobelovy ceny byl lékař Henry Nicolle. V roce 1928 mu byla udělena Nobelova cena za práce o skvrnitém tyfu. Henri Jules Charles Nicolle (1866 - 1936)  ohluchl ve 20 letech, ještě když studoval medicínu na lékařské fakultě v Rouenu, pracoval v Paříži, po návratu do Rouenu vedl bakteriologickou laboratoř. V roce 1903 se už jako profesor stal ředitelem Pasteurova ústavu v Tunisu. Svůj zájem zpočátku zaměřil na rakovinu, pokoušel se připravit sérum obsahující protilátky proti záškrtu. Ústav v Tunisu pod jeho vedením se rychle stal světově proslulým centrem bakteriologického výzkumu a výrobcem sér a vakcín proti většině infekčních onemocnění. Později se podrobně zabýval skvrnitým tyfem, vždyť tato epidemie zabila Napoleonovi na jeho tažením mnohem více vojáků než nepřátelské zbraně. Jeho objev z roku 1909, že se skrvnitý tyfus přenáší veš šatní, pomohl objasnit, že boj proti skvrnitému tyfu musí být veden jako boj za čistotu a proti hmyzu. Nicolle přispěl také neocenitelně k dnešním znalostem mnohých onemocnění: infekční choroby zvířat, zvl. skotu, přenosné na člověka - brucelózy, kde zavedl preventivní očkování, klíšťové encefalitidy, u níž objevil mechanismus přenosu, streptokokové spály, dobytčího moru, spalniček, chřipky, tuberkulózy a trachomu (infekční chronický zánět očních spojivek a rohovky). Zabýval se také povahou virů. Zavedl mnoho bakteriologických technik. Nicolle byl jedním z prvních, kdo rozpoznal ochranné vlastnosti očkovacího séra proti tyfu a spalničkám. Jeho objev přenosu skvrnitého tyfu umožnil zabránit mnoha ztrátám na životech zvláště během druhé světové války. O čtyři roky později, v roce 1932 převzal Nobelovu cenu Brit Charles Sherrington.  Sir Charles Scott Sherrington (1857 - 1952) studoval fyziologii na univerzitě v Cambridgi, už během vysokoškolských studií ho zaujaly fyziologické problémy nervové soustavy a v této oblasti prováděl výzkum celý život. Zkoumal nervové reflexe. Jako první zavedl ve fyziologii termíny neuron a synapse. Neuron je základní jednotkou - buňkou nervové soustavy a synapse je místo, kde se jeden neuron připojuje k druhému neuronu. Publikoval na 200 vědeckých prací, nejen o nervové soustavě. Zabýval se také mikrobiologií, zejména cholerou, dále malárií a dokonce filozofií - zejména vztahem filozofie a vědy v 16. a 17. století. Byl členem mnoha vládních výborů a komisí vztahujících se ke zdravotnictví. Králem Jiřím VI. byl pasován na rytíře.
Charles Sherrington ještě na konci 19. století jako první řekl naplno to, co se tušilo: Kromě známých pěti smyslů máme ještě jeden další. Tento šestý smysl nazval propriocepce a popsal ho jako "vědomí relativní polohy trupu a končetin v prostoru". Je to jakési fyzické vnímání svého "já", díky němuž s pomocí zraku a citu pro rovnováhu člověk cítí své tělo jako svoji proprietu = vlastnictví. O důležitosti tohoto smyslu by prý mohli vyprávět kosmonauti. Povšimněte si, že Sherrington se zde nezmiňuje o sluchu, ačkoliv sám v pozdějším věku ohluchl. V roce 1975 byla udělena Nobelova cena za chemii Johnu Cornforthovi. Už jako malý chlapec začínal ztrácet sluch, šlo to tak rychle, až v pubertě zcela ohluchl.  Sir John Warcup Cornfoth (nar. 1917) Nobelova cena 1975
Narodil se v Sydney, Austrálii. Studoval chemii na univerzitách v Sydney a v Oxfordu (Anglie). Vědecky pracoval v laboratoři na výzkum penicilinu, pak se pustil do studia chemické struktury cholesterolu a posléze se specializoval na výzkum enzymatických reakcí, které ovlivňují chemické procesy v živých soustavách. Položil základ k objasnění přenosu vodíku v biologických soustavách a pomohl při výzkumu bioenergetických reakcí. Jeho moto je: "Nevěř žádné teorii, i své vlastní, dokud všechno nevyzkoušíš, neprozkoumáš, neověříš a nezrekapituluješ." John Cornforth se ve svých 24 letech oženil se slyšící kolegyní, která mu pomáhala při komunikaci na pracovištích a stala se jeho trvalou spolupracovnicí. Vedl řadu chemických laboratoří, byl jmenován profesorem a dva roky po převzetí Nobelovy ceny v roce 1977 ho britská královna Alžběta II. povýšila do šlechtického stavu. Další sluchově postižení vědci měli blízko k Nobelově ceně, ale nakonec ji nezískali. Byli mezi nimi technický génius Thomas Alva Edison, autor řady vynálezů, a Henrietta Swan Leavittová, astronomka, která objevila přes 2 400 hvězd a popsala jejich vlastnosti. RNDr. Josef Brožík, |
Všechna práva vyhrazena
Publikování nebo šíření obsahu článků z Gongu je bez souhlasu redakce zakázáno.
800x600 webmaster: František Tichý server: www.neslysici.cz
Publikování nebo šíření obsahu článků z Gongu je bez souhlasu redakce zakázáno.
800x600 webmaster: František Tichý server: www.neslysici.cz