Asistenční pes ve službě – nesahat!

Autor: , vydáno 20/09/10 v 6:00

Asistenční pes ve službě – nesahat!

Neslyšící a zrakově postižená Marie Biedermannová bydlí v Heřmanově Městci. V březnu letošního roku oslavila 60. narozeniny. Již téměř 4 roky vlastní fenu zlatého retrívra jménem Kána. Není to ledajaký pes. Provází svou hluchoslepou paničku životem a je jí oporou. Jak říká dcera paní Biedermanové Božena Valenová, bez Kány by byla maminka ztracená. Paní Valenová má stejné postižení jako maminka a byla to právě ona, která jí pomohla získat asistenčního psa.

http://gong.cz/wp-content/uploads/videos/marie_biedermannova.flv

Před čtyřmi lety podaly společně žádost, protože maminka se již necítila venku jistě, zejména pak na ulici. Potřebovala někoho, kdo by jí sluch i zrak nahradil. Povedlo se a v červnu 2006 získala mladou a již vycvičenou fenku od Centra výcviku psů pro postižené Helppes. Od té doby nedá na Kánu dopustit. Spolu s ní se vydá i na návštěvu za dcerou do Prahy. Dcera s rodinou zase jezdí do Heřmanova Městce a fenka je tak zvyklá na všechny členy rodiny. S Boženou Valenovou jsem si povídala o tom, co všechno umí asistenční pes pomáhající hluchoslepé osobě.

Paní Valenová, jak Kána pomáhá vaší mamince?

Upozorňuje jí na dveře, schody nebo eskalátor. Vždycky se zastaví, aby tak dala najevo, že má před sebou překážku a pak jdou dál. Venku jí upozorňuje na auta, pomáhá jí na přechodu pro chodce, kde se vždy před zebrou zastaví. Doma, když mamince upadne něco na zem, tak jí věc podá, nebo umí přinést bačkory. S Kánou může jít maminka do obchodu, nemocnice, divadla nebo do školy. Maminka má speciální průkazku, takže Kána s ní může vstoupit i do různých institucí, kam normálně pes nesmí.

Nosí pes speciální výstroj?

Ano, nosí výstroj, na které je zkrácené vodítko. Je na něm logo Helppesu a nápis „Nesahat“. Je to proto, aby se Kána věnovala jen své paničce, nikoliv jiným lidem. Kdyby ji lidé začali hladit, nevěnovala by se pak Kána maximálně mamince. Zvlášť v obchodě, kdyby ji někdo začal hladit, začne radostně vrtět ocasem a mohla by shodit věci z regálu. Teprve když jí maminka sundá výstroj, bere to Kána jako povel „volno“ a jde se proběhnout.

Jak maminka na Kánu mluví?

Většinou spíš ukazuje na to, co potřebuje. Občas na ni taky mluví. Kána je již zvyklá na to, jak maminka mluví.

Jaká je fenka povahově?

Je ohromně trpělivá a milá. Nezlobí a poslouchá. V porovnání s fenkou pudlíka, kterou kdysi maminka měla, která si dělala, co chtěla, je Kána andílek (smích). Určitě je to proto, že je vycvičená. U stolu nikdy o jídlo nežebrá. Teprve když jí maminka podá něco dobrého a kývne na ni, si Kána dovolí to vzít.

Účastní se maminka s fenou pobytů nebo soutěží?

Ano, každoročně se účastní v srpnu rekondičně-integračního pobytu pro majitele psích pomocníků, který pořádá Helppes. Tam jezdí se svou tlumočnicí. Už byla i několikrát na Mistrovství ČR ve výkonu vodících psů, kde Kána vždy získala přední umístění. Vloni získala v kategorii kombinovaný handicap (KH) krásné druhé místo. Dostala již poháry a k tomu dostane i pytel granulí, což je pro maminku výhodné. Chodí i na akci zvanou mikulášská. Takže se Kána rozhodně nenudí. Na mistrovství a na mikulášskou s maminkou chodíme také já a můj slyšící devítiletý syn Míla, který ochotně všechno babičce a mně tlumočí. Všichni máme Kánu moc rádi.

Komentujte